Na vrcholu Baldovského návrší stojí památník vítězství husitských vojsk nad křižáky v bitvě u Domažlic roku 1431. Základnu tvoří kvádr, v jehož obvodových stěnách jsou vsazeny kovové plakety a kamenné desky, do kterých jsou vepsány názvy míst husitských vítězství. Tento kvádr ze srpna 1931, který vlastně léta tvořil nedokončenou vzpomínku na významnou událost, byl 14. srpna 2015 doplněn o obří sochařsko-kamenické dílo Václava Fialy, jakým je unikátní šest metrů vysoký žulový kalich.

Sochařská stezka

V roce 2013 vznikla v rámci sochařských sympozií stezka k místu památníku. Sochy osazené podél staré cesty a vytvořené českými a zahraničními umělci připomínají historickou událost na Baldovském návrší.

Značně nedůstojně působí v blízkosti monumentálního památníku telekomunikační věž (typu BTS). Dílem jde o pozůstalost z doby studené války, kdy sloužila v jiné úpravě jako vojenská hláska protivzdušné obrany státu. Na části pozemku vedle věže se nachází od roku 1994 základna CB klubu Domažlice – radioklubu OK1RDO. Radioamátéři navazují spojení na vlnách daných frekvenčních pásem a rádi se pochlubí s hovory např. do Nového Zélandu, Kanady a dalších. V létě se podílí na zdejších kulturních akcích.

Za návrším se těží živec

Asi sto metrů severozápadně od baldovské kapličky se naskýtá zajímavý, ale i nebezpečný pohled do současného jádra lomu v hloubce 55 metrů pod úrovní původního terénu. Těží se v něm živec, pegmatit se 75procentní živičnou složkou, prvotřídní keramickou surovinou. Okolím Baldova prostupuje řada pegmatitových žil, z nichž nejmocnější odkryl již v letech 1901 až 1904 majitel pozemku Václav Mach. Živce se zde lámaly do roku 1930. Obnovení těžby se datuje do roku 1942 panem Váchalem z Domažlic. V roce 1946 byl důl uzavřen.

Zájem o lokalitu byl vyvolán až v roce 1978 a po řadě vrtů a propočtů zásob je hlavní ložisko otevřeno od roku 1991 s průměrnou těžbou kolem pětapadesáti tisíc tun za rok.

Zchátralý zámeček

Poblíž historického areálu husitského památníku se nachází rozlehlý Baldovský zámeček, památný areál, který je dnes ve velmi žalostném stavu a obrůstají jej stromy. Stará hospodářská stavení postupně koupil ve 2. polovině 19. století od dvou rodin Pachlových domažlický rodák, lékař Antonín Steidl (1832 – 1913). Po návratu z Ruska, kde působil jako osobní lékař carské rodiny, zpustlé domy od základů přestavěl. Vznikl honosný zámeček v ruském rustikálním stylu, na který navazoval park. Po 1. světové válce je historie tohoto místa dána hospodářskou činností zemědělských usedlíků a po roce 1948 hospodařením státního statku. V době nedávné pobývali na statku Romové. Současnému majiteli nutno popřát jen hodně štěstí.

Pozn.: Obešel jsem výše uvedené dílčí lokality Baldovského návrší, pohovořil s lidmi, prostudoval literaturu a ve zkratce vše popsal. Zajděte se podívat.

Karel Frait