Kachovské přehradě se říká také Kachovské moře. A oprávněně: je 230 kilometrů dlouhá a 9,4 až 25 kilometrů široká. Rozloha přehradního jezera za hrází je po Kremenčucké přehradě druhá největší na Ukrajině – její vodní plocha zabírá 2155 kilometrů čtverečních.

Pro srovnání – vodní nádrž Lipno, tedy největší česká vodní plocha, má rozlohu  48,7 km². Průměrná hloubka Kachovské přehrady je 8,4 metru, maximální dosahuje až 36 metrů. V době míru kromě vody a elektřiny poskytovala přehrada lidem také zavlažování polí, lodní dopravu a sloužila k rekreaci. Na své si přijdou i rybáři – loví se zde candáti, kapři a cejni.

Irina Kalininová. Zraněná těhotná žena po bombardování porodnice v ukrajinském Mariupolu. Lékaři nedokázali zachránit dítě, ani ji.
Její fotka obletěla svět. Manžel těhotné ženy z Mariupolu teď popsal celý příběh

Kachovská vodní elektrárna byla v bývalém Sovětském svazu zařazena mezi takzvané velké stavby komunismu. Její vybudování se plánovalo už před druhou světovou válkou, ale začalo až na počátku 50. let. O to rychleji ovšem postupovalo. Na začátku roku 1952 stavba, na níž pracovalo 12 tisíc lidí, začala sypanou hrází, v červnu 1955 byl zprovozněn zdymadlový systém a v červenci byla zaplavena suchá jáma a přehrazen Dněpr.

Pod hladinou vody se pak ocitla asi dvacítka vystěhovaných vesnic.Už v říjnu byla dokončena instalace první turbíny a ještě téhož roku technici zprovoznili dalších pět jednotek, takže nová elektrárna dosáhla výkonu 300 MW. K roku 2019 byl výkon elektrárny stanoven na 335 MW a průměrná roční výroba činila 1,4 miliardy kWh.

Konec obávaných peřejí

Kachovská přehrada je vysoká třicet metrů a táhne se v délce přes tři kilometry.Kachovské vodní dílo sestává z jednokomorové plavební cesty při levém břehu, zemní sypané hráze, přelivové přehrady se 24 poli a elektrárny se šesti vertikálními Kaplanovými turbínami.

Celková délka hrází je 3850 metrů, délka pobřeží, na němž leží řada měst, činí 896 kilometrů. Jezero dosahuje až k Záporoží. Tam v blízkosti ostrova Chortycja pod vodami nové nádrže zanikly obávané peřeje, od kterých město Záporoží odvozuje svůj název. Spojení "za porihy" totiž znamená „za peřejemi".

Antonivskyj most v červenci 2022. Ilustrační snímek
U Chersonu se zřítil strategický most. Již dříve ho poničilo ostřelování

V létě teplota vody v nádrži dosahuje až 24 °Celsia, většinu hladiny však pokrývá vodní květ. Na přlomu listopadu a prosince voda zamrzá, led bývá silný 17 až 37 centimetrů a vydrží až do února nebo začátku března. V jezeru je 18 ostrovů.

Kachovská elektrárna se sice svým výkonem nemohla měřit s vodními díly na mohutném toku řeky Volhy, její vodní nádrž se však stala významnou zásobárnou vody pro zavlažovací systémy, které přiváděly vláhu na Krym a Jižní Ukrajinu. Z přehrady odtéká kromě Dněpru ještě Severokrymský kanál, který zavlažuje a zásobuje vodou suché oblasti severního Krymu.

Ničivá přívalová vlna

Pokud by se někdo skutečně rozhodl přehradu zničit, výsledek by byl strašlivý. Vodní dílo leží asi 70 kilometrů od Chersonu, 90 kilometrů od zálivu Dniprovska na černomořském pobřeží a ve výši více než 40 metrů nad mořem. 

Zdroj: Youtube

Pokud by se hráz přehrady, která má objem 18,2 km³, protrhla, vznikla by obrovská přívalová vlna a devastační sílu milionů tun vody by na cestě po proudu zřejmě ještě zvětšilo velké převýšení i unášené trosky staveb, kameny či polámané a vytržené stromy.

Zničení přehrady u Chersonu by však nebylo žádnou novinkou. V srpnu roku 1941 ustupující sovětská armáda odpálila kaskádu hrází Dniprogres, aby zabránila německé armádě překonat vodní tok. Už tehdy mohutná záplavová vlna napáchala obrovské škody, na které tvrdě doplatili zdejší obyvatelé. Jenže postup německých vojsk katastrofa nezmařila.

Ve vážném ohrožení života by mohlo být až čtvrt milionu lidí. Experti odhadují, že přívalová vlna by byla vysoká 4,8 metru, postupovala by v šířce zhruba pěti  kilometrů oblastí koryta Dněpru a od zničené hráze by dorazila k Chersonu přibližně za dvě hodiny. Na zničeném území by pak zřejmě došlo k humanitární katastrofě, která by byla o to horší, že by nastala v oblasti, kde se válčí.

Další velký problém a značné bezpečnostní riziko by odpálení hráze kachovské vodní nádrže představovalo pro provoz Záporožské jaderné elektrárny, která je největším zařízením svého druhu v Evropě. Jaderná elektrárna přečerpává vodu z nádrže a vážný výpadek v zásobování by se mohl promítnout do výpadků v chlazení.

Kongresové centrum Praha, metropolitní asistenční centrum na pomoc Ukrajině, 15. 3. 2022
Přišla k nám ukrajinská elita a dělá tu pomocné práce, upozorňují experti

Systém odstrašování

Na další problém upozornil na webu Ekolist Radomír Dohnal: "Vlna, ať už primární katastrofická nebo sekundární rozliv, by okamžitě vyplavila veškerý objem kanalizací, čistíren odpadních vod v zastavěných oblastech, veškeré procesní materiály a chemikálie v závodech a fabrikách, sklady zemědělských hnojiv a postřiků, ropné oleje a paliva z čerpacích stanic, propláchla by tisíce aut, vzala by odpady ze skládek i spaloven, nemocnic…" Následky pro povodí Dněpru, tamější přírodu, zemědělskou půdu i pro Černé moře by byly fatální.