Největší hrozbou je pro Čechy velmi snadno dostupný nikotin a alkohol. „Užívání těchto látek je společností daleko více tolerované než užívání nelegálních látek a jejich uživatelů je zdaleka nejvíce,“ upozorňuje odborný garant Národní linky pro odvykání Ladislav Dékány.

Nikotin užívá víc než třetina obyvatel nad 15 let. Vyplývá to z výsledků Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v České republice. Asi čtvrtina Čechů je uživateli tradičních tabákových výrobků, jako jsou cigarety, dýmky a vodní dýmky, doutníky nebo doutníčky. Klasické tabákové výrobky užívají spíše muži. Asi dvě třetiny kuřáků se pak nikotinu oddávají každý den, třetina si zakouří minimálně jednou měsíčně.

Nejrozšířenějším tabákovým výrobkem v Česku jsou stále „klasické“ cigarety. Ročně jich Češi vykouří asi 15 miliard kusů. Každý Čech včetně dětí a nekuřáků tedy ročně spotřebuje asi 1 500 cigaret. První cigaretu lidé vyzkoušejí často už mezi desátým a dvanáctým rokem života. Právě mladých Čechů ve věku od 15 do 24 let užívá nikotin asi polovina lidí, podíl kuřáků mezi mladými ale klesá.

Petr Kachlík z Masarykovy univerzity, který se zabývá rizikovým chováním mládeže, poukazuje na to, že u mladých vzrůstá obliba elektronických cigaret, zahřívaných tabákových výrobků a nikotinových sáčků. Jejich uživatelé jsou často ještě mladiství. „Ve věkové skupině 13–15letých užívá e-cigarety každý pátý až desátý, zahřívané tabákové výrobky každý desátý až dvacátý a nikotinové sáčky přibližně každý dvacátý,“ přibližuje Kachlík.

Naopak alkohol ztrácí mezi mladšími generacemi postupně na popularitě, i když míra jeho konzumace zůstává ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi vysoká. Nejvíce alkoholu v Česku zkonzumují lidé mezi 45 a 64 lety, lidé se základním vzděláním nebo vyučení, a také muži. Zatímco pětina Čechů si alkohol dopřává jednou až dvakrát týdně, asi sedm procent ho konzumuje každý nebo téměř každý den. Pouze tři procenta Čechů nikdy nepila, nejčastěji z důvodu zachování zdravého životního stylu. V posledním roce abstinovalo 12,6 procenta lidí, kteří se alkoholu vzdali nejčastěji pro zdravotní důvody. Rizikových uživatelů alkoholu v Česku je asi milion a půl.

Jak připomíná Dékány, o tom, zda je návyková látka v dané zemi v daném období legální, souvisí často s kulturou a historií, politickými faktory či ekonomickými zájmy výrobců. „Nejzásadnějším krokem v otázce legálnosti návykových látek bylo přijetí Jednotné úmluvy o omamných a psychotropních látkách OSN v roce 1961, která zásadně ovlivnila nahlížení na návykové látky a kriminalizaci činů s nimi souvisejících. Je otázkou, do jaké míry reflektuje dnešní nastavení společnosti a zda by si některé látky v úmluvě nezasloužily odlišné zacházení, obzvláště v kontextu vysoké prevalence užívání alkoholu a jeho ničivého dopadu na veřejné zdraví. Regulace návykových látek by se měla odvíjet od snahy minimalizovat škody, které tyto látky působí,“ míní.

Nejužívanější ilegální drogou je konopí

Nelegální látky v Česku vyzkoušelo víc než 40 procent lidí starších 15 let. Největší chuť zkoušet mají dospívající a mladí dospělí do 34 let, některou z ilegálních látek vyzkoušelo asi šest z deseti lidí. „Mezi dospívajícími má výskyt zkušeností s nelegálními drogami dlouhodobě klesající trend,“ tvrdí Kachlík.

Nejoblíbenější nelegální látkou jak v Česku, tak v Evropě, je konopí. Za poslední rok jej vyzkoušela necelá čtvrtina mladých. Mladí Češi navíc kralují evropskému žebříčku a porážejí i země, kde je konopí legální. Užívání konopí s sebou nese negativa, při dlouhodobém užívání se mohou objevit poruchy nálady a paměti, neplodnost, chronické záněty sliznic a další obtíže.

Na trhu se objevují také „legální“ alternativy konopí jako kanabidiol (CBD). Ten není psychoaktivní a konzumenti ho využívají především k samoléčbě. Naopak na další z derivátů, hexahydrokanabiol známý pod zkratkou HHC, byl od března letošního roku vyhlášen dočasný zákaz. Vláda tak učinila především kvůli rostoucím případům intoxikace dětí a mladistvých. Po zákazu však na trh bezprostředně přišly různé deriváty, které mohou být daleko nebezpečnější.

Nebezpečné jsou také další nelegální látky. Ty mohou mít tlumivé, stimulační nebo halucinogenní účinky. Mezi látky tlumivé můžeme zařadit například kodein, morfin nebo heroin, který za život zkusilo asi procento a půl Čechů. Malé dávky člověka uklidní, při vyšších dávkách mohou tyto drogy ochromit mozková centra a způsobit až smrt. Stimulační látky mají naopak nabuzovací efekt - mizí únava a potřeba spánku, roste fyzická i mentální aktivita. Člověk zkrátka jede na plný výkon. Vysoké dávky vedou ke vzniku toxické psychózy, stavu podobnému schizofrenii. Mezi takové drogy patří například extáze neboli MDMA, kterou alespoň jednou za život užilo 7,3 procenta lidí. Stejné množství dotazovaných pak sáhne po halucinogenních houbách, které řadíme mezi halucinogeny. Ovlivňují smyslové vnímání, mění kvalitu vědomí, psychiku, intenzitu a hloubku prožívání. Při vysokých dávkách dochází k rozkladu osobnosti a úplné ztrátě kontaktu s realitou. Stav se po odeznění účinku látky nemusí už vrátit k normě.

Kromě ilegálních drog lidé také riskují při nadměrném užívání léků. Odhady mluví o tom, že známky problematického užívání psychoaktivních léků vykazuje nejméně 750 tisíc Čechů. V posledních letech se problémem stávají i takzvané virtuální drogy neboli závislost na internetu, hrách, online nakupování, seznamování, pornografii a dalších typicky virtuálních aktivitách. Jak upozorňuje Kachlík, informační technologie využíváme v denním životě, v práci i vzdělávacím procesu. Úplná abstrakce je podle něj v reálných podmínkách tedy velmi složitá až nemožná, zejména u mladších populačních skupin, což činí řešení závislosti na nich ještě komplikovanější.