Chybu ve střeše můžete opravit. Díru v izolaci lze zadělat. Ale jak budete opravovat základy, když na nich stojí dům? Jsou to, co ho drží pohromadě. Praskající základy, ujíždějící, nedostatečně hluboké, nedostatečně izolované… To všechno jsou ty největší průšvihy, jaké se mohou stát.

Dům Zilvar alias housenka
Dům jako housenka. Dřevostavba české architektky obletěla celý svět

Pro vybudování základů se většinou používá beton. Marginální je použití třeba zemních patek pro konstrukčně malé a lehké domy. Jinak je beton v tomto případě brán jako základ, ať se díváme na domy z cihel, či dřeva. Stejně tak je důležité nezapomenout i na druhou složku, která dělá konstrukce pevnějšími a soudržnějšími – ocelové výztuže.

Oblíbené pasy

Jaké základy se budou stavět, je na projektantovi, který vychází ze zatížení domu. Lehké konstrukce ze dřeva mohou využít základové ocelové piloty nebo základové patky. Ty najdete hlavně u skeletů dřevostaveb. Pokud by patky byly příliš rozměrné na vypočítané zatížení, je lepší přistoupit k dalšímu řešení. Tím je rozkládání sil na větší plochu, kterou představují základové pasy nebo desky. Zde vstupujeme na pole u nás asi nejrozšířenější.

"Mám rád jednoduchý a účelný design. Takový je i náš obývák," říká Martin Šonka
Jak bydlí pilot Martin Šonka: letecké křeslo i starožitné hodiny po babičce

Jaký beton použít?

Tahle otázka je strašně důležitá a měl by na ní odpovědět odborník. Ostatně nauka o betonech je natolik rozsáhlá, že i na stavební fakultě zabere několik semestrů. Obecně lze říct, že na staticky nenáročné stavby stačí použít beton třídy C12/15 nebo kvalitnější C16/20. S rostoucími problémy se statickým zatížením roste i potřeba kvalitního betonu. Výroba vlastního betonu na základy se dnes nevyplatí. Množství je tak velké (hlavně u základových desek), že je výrazně výhodnější koupě betonu z betonárky. Navíc je zde zaručena kvalita a celistvost betonové vrstvy, což při drobných dávkách zajistit nelze.

Obě varianty jsou v Česku oblíbené už mnoho desítek let až staletí (pasy) a náš stavebník se jich jen nerad zbavuje. Pasy jsou vlastně zanořené nosné zdi minimálně do nezámrzné hloubky, které následně nesou váhu obvodových zdí, případně příček a nosných sloupů.

Pomocí základových pasů prostých lze stavět jen domy s menším zatížením, vysoké zatížení vyžaduje základové pasy stupňovité. Pro jejich stavbu se používá buď beton litý do bednění, nebo speciální tvarovky. Základové desky se hodí tam, kde je méně únosné podloží, kde jsou problémy s půdou, podzemní vodou apod. Jde vlastně o velkou železobetonovou desku, na kterou se následně postaví dům. Deska pak roznáší zatížení na celou plochu.

Samozřejmě, že se i zde mohou vyskytnout další problémy, a tak občas bývají desky doplňovány piloty, pilíři apod. Základové desky ale prošly v posledních letech velkými proměnami.

Izolace

Dnes už nestačí jen tak si postavit betonovou desku a na ní teprve řešit dům a jeho zateplení apod. Byly vytvořeny celé systémy, které izolují tyto základy, a to jak od chladu, tak i vlhkosti. Asi nejznámější je použití pěnoskla, které ve své tloušťce až 50 cm vytváří izolační tepelnou vrstvu a přitom má i drenážní charakter. Ovšem jen do určité míry. Tento materiál se nedá používat tam, kde je nepropustné podloží. Druhou dnes hojně používanou verzí je stavba základů na tvrzeném polystyrenu. Na půdorys nadezdívky tvořené tvárnicemi ztraceného bednění se vyskládají masivní systémové tepelněizolační dílce. Další izolace v podlaze domu už není nutná, čímž se celá stavba zjednodušuje a zlevňuje.

Hodně zajímavá je i možnost vypuštění zhutňování podloží a vytvoření jakési betonové základové desky spojené se vzduchovou kapsou nad podložím. Jde tedy o systém crawl space (základové pasy, na nichž je položena podlaha tak, aby vznikl provětrávaný vzduchový prostor pod ní), ovšem s tím, že podlaha je mohutná, pevná, betonová. Volný prostor pod základovou deskou může sloužit jako zásobník vzduchu pro rekuperaci nebo pro přívod vzduchu ke krbu. Takové řešení z připravených dílců umožňuje rychlé provedení: kompletní základy o velikosti 100 m² lze postavit už za šest dní.

Dřevostavby si získávají stále více příznivců. Hlavně proto, že použitý materiál je ekologický, voňavý a dostupný.
Od podlahy po střechu. Dřevostavby se nejen pro svou lehkost stávají hitem

Pokud budete dnes stavět, budete muset základy izolovat od zbytku stavby. Izolace se provádí proti vodě i únikům tepla. Základové pasy i desky musí být z boků chráněny izolačním souvrstvím, které je většinou složeno z asfaltového potěru či asfaltových nahřívaných pasů a tepelné izolace v podobě tvrzeného polystyrenu. Ten má zásadní výhodu, že je nenasákavý a jeho extrudace mu dodává vysokou pevnost, takže nahrnutá zemina ho nezničí. Základové desky je hloupost betonovat míchačkou. Na tak velké plochy je třeba objednat mix.

Extrémně důležité je důkladné zhutnění všech vrstev. Základové konstrukce musí být také izolovány proti pronikající vodě v horizontálním směru. Případná vzlínající kapilární voda nesmí narušit stavební konstrukce samotného domu. Voda by znamenala degradaci zateplení, vytvoření tepelných mostů, zničení stavebních materiálů, kondenzaci v interiéru a vznik plísní…

Pozor na přístavby

Častým problémem bývají přístavby. Majitel si například rozmyslí, že dům by měl mít terasu, a tu přistaví ke stávajícímu domu. Bohužel jde o velký zásah do konstrukce, při nesprávném provedení dojde k narušení celistvosti základů co do zateplení i izolací. Vše proto musí být provedeno s extrémní pečlivostí. Zvlášť je třeba dbát na dokonalé zhutnění podloží, protože postavený dům si už „sedl“, jenže terasa nebo přístavba nikoliv.

Je nutné počítat s jistým vzájemným pohybem, kvůli němuž se musí vytvářet speciální dilatační mezery a nelze natvrdo připojovat přístavbu k domu. O jakékoli přístavbě by se měl poradit investor se zkušeným projektantem.