Kliknutím zvětšíteSpolek OBRAZ (obránci zvířat) uspořádal nevšední výstavu. Byly na ní obrazy, které vytvořily známé osobnosti, jako třeba Tamara Klusová, s pomocí umělé inteligence. Na všech jsou vyobrazeny slepice. Díla jdou do dražby a všechen výtěžek bude použit na vylepšení života takzvaných rychlokuřat, pokud je to vůbec možné. To jsou totiž kuřata, u kterých jde o to, aby v nejkratším čase přibrala co možná nejvíc na váze.
Jsou tlustá, hroutí se jim kosti, žijí stísněna na špinavé podestýlce.
Před šesti lety OBRAZ spolu s dalšími organizacemi pořádal jiný happening. Před sněmovnou se lidé vždy na hodinu nechali zavřít do klece. Ukazovali na smutný osud norků či polárních lišek, kteří jsou takto drženi, než je někdo klepne a stáhne z kůže. Tehdy bylo těsně před volbami, a tak byla kampaň zcela nezvykle úspěšná.
Poslanci zákaz odhlasovali, ač se jim moc nechtělo. Báli se, jak by reagovala veřejnost, kdyby to neudělali.
Úspěšný byl i tlak ochránců zvířat proti klecovým chovům. Nejmocnější obchodní řetězce odmítly vejce z nich přijímat, aby ukázaly svou lidumilnost, tedy slepicemilnost. Všechno je to ale jen mírný pokrok v mezích zákona. Krušné živobytí milionů bytostí chovaných na maso, mléko a vejce neřeší. Žijeme totiž v paradoxu. Pejsky a kočičky milujeme často stejně jako děti.
Přehlížíme však, že zejména krávy a prasata, tvorové stejně inteligentní a učenlivé jako pes, žijí namačkané v kotcích, než je někdo zabije. Krávy jsou navíc vyčerpané neustálým dojením.
Mohli bychom si říci, eh, co slepice, ty mají přece slepičí mozek.I slepice však cítí utrpení. Oč hůř to musí prožívat krávy a prasata, o jejichž bystrosti nelze pochybovat. Člověk si to nechce připustit, neboť má rád maso, a pokud možno maso levné. To ze „šťastných“ zvířat, která žijí na krásných pastvinách, než je někdo odveze dobytčákem na jatka, je totiž drahé. Proto na zvířecí káznice raději nemyslíme.
V současnosti se to zdá být neřešitelné, poptávka je mocná. Ale podobně jako umělá inteligence maluje obrazy, což by před pár lety nikdo neřekl, vzniká i umělé maso. Žádní cvrčci, i když – co proti cvrčkům, když jíme krevety, ústřice a hlemýždě, ale „opravdové“ maso. Člověk nebude muset být veganem či vegetariánem, aby skončilo trápení hospodářských zvířat. Akce ochránců je nespasí, věda snad ano.
To nebudiž bráno jako kritika aktivistů. Naopak. Každý krůček je dobrý, pošťuchování našich zažitých pohodlných názorů potřebné. A pokud se tak děje mírumilovnou výstavou a nikoli přilepováním k silnici nebo vypouštěním pneumatik, měli by plesat i zarytí masožravci.
Narovnání našeho vztahu k ostatním živým bytostem je možná větší téma než boj proti oteplení. Obojí přitom vzájemně souvisí.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
