Pokud se dejme tomu v roce 2008 narodí o padesát tisíc dětí víc, než je běžný průměr, je vskutku jednoduché spočítat si, že o šest let později bude o to víc prvňáků. A o patnáct deváťáků. Dítka se nevypaří, neodstěhují, nezpustnou, ale vyrostou a přihlásí se v roce 2023 na čtyřleté maturitní obory. A zatímco jejich rodiče očekávají, že politici jsou schopni učinit jednoduchý výpočet, ředitelé si rvou vlasy. Dobře vědí, že v dubnu nastane šílenství kolem přijímaček, zápisových lístků, druhých kol a nedostatku míst na gymnáziích, kam chtějí všichni. V pozoru jsou ministr školství, premiér a dokonce prezident.

A když se odpovědní činitelé sejdou, vypadne z nich tato věta: „Stát nedisponuje konkrétními údaji o tom, ve kterých regionech a na jakých typech škol problémy jsou a které kraje naopak byly připravené, jelikož stát není zřizovatelem.“ Jako rána mezi oči. Pokud centrum nijak nemůže ovlivnit to, co se děje v krajích a obcích coby zřizovatelích základních a středních škol, a jenom tam posílá peníze na platy, pak je asi zbytečný přepych pěstovat si ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nehledě na zvláštní českou kratochvíli s prošustrovanými sportovními dotacemi, do nichž bývají zapleteni ministerští činovníci.

Kateřina Perknerová
Umravňování Petra Pavla

Uvádím tento aktuální příklad proto, že je jedním z mnoha. Premiér Petr Fiala v debatách Deníku mnohokrát zopakoval, že politiku neprovozuje kvůli popularitě. „Děláme věci, které považujeme za správné a potřebné pro Českou republiku a její občany,“ tvrdí. Co je ale prospěšného na tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí popularizovalo fakt, že odchod do předčasného důchodu v roce 2022 je velmi výhodný, aby po náporu žadatelů nebylo schopno včas vyplácet penze? Tisíce seniorů, jimž byl důchod přiznán, se ocitly bez prostředků. A aby toho nebylo málo, stát po nich vymáhá zdravotní pojištění, protože se úředně ocitli v zemi nikoho. Ani zaměstnaní, ani penzisté.

Od ledna mají lidé platit o 800 korun víc za dálniční známku a spotřební daň za naftu se vrací na původní úroveň. Změní se tomu odpovídajícím způsobem kvalita dálnic a urychlí stavba nových úseků? Bez neustálých reklamací, oprav a podezřelých kšeftíků?

Nepochopitelné je podivné čarování se sazbami DPH, které mají být podle vlády kvůli jednoduchosti dvě, ale ve výsledku budou zase tři (nula bude na knihy a zhruba dalších čtrnáct položek). Ekonomicky to smysl nedává a obsahově už vůbec ne. I bývalý zmocněnec vlády pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma žádá premiéra o přeřazení denního tisku a placeného internetového obsahu do nulové sazby, neboť záměr kabinetu posunout je do jedenadvacetiprocentní je likvidační.

Kateřina Perknerová
Prezidentovo tady a teď

Když to tak sečtu, není moc důvodů pro to, aby pětikoalice neztrácela důvěru voličů. Premiér Fiala je konsenzuální politik, ale lidé se ztrácejí v jeho akademických souvětích. Ministr vnitra Rakušan má patent na všechny pravdy světa a ministryně obrany Černochová vidí ve všech občanech ucha na apelplatzu. A za bukem číhající Andrej Babiš říká, že pokud vyhraje volby, všechny daně zase sníží. Takto nevypadá služba veřejnosti, ale Kocourkov.

Češi jsou klidný národ a k občanské neposlušnosti, stávkám a buntování nemají vlohy. Naopak k výběru opakovaně přicházejících mesiášů a prodavačů deště jich mají nepočítaně.