Vláda zatím není příliš odvážná v rýsování strategických cílů. Typickým příkladem je hokynaření kolem konsolidačního balíku. Jako by straničtí lídři vlastně nevěděli, proč ve Strakově akademii sedí. Pokud se ujímali vlády s tím, že sníží zadlužení země, měli do toho říznout.

Lze to ale žádat po představitelích státu, který od konce 90. let minulého století tápe při hledání smyslu své existence? I tomu se věnovala mimořádně zajímavá debata Pražské bezpečnostní konference tento týden. Dva bývalí guvernéři České národní banky Miroslav Singer a Jiří Rusnok, další špičkoví ekonomové i armádní experti se shodli, že při vedení státu se nelze vyhnout konfliktu cílů. Ve zkratce: chceme vyšší důchody, nebo víc peněz na obranu? Současná vládní sestava je pro druhou možnost. Hnutí ANO tvrdí, že je nutné zabezpečit oboje, a SPD by seškrtala armádní výdaje a přidala penzistům. A to je malér.

Martin Komárek
Je v Kyjevě válka?

Bezpečnost, jak se shodli všichni panelisté, je absolutní priorita. Vzhledem k agresivním choutkám Ruska proto bylo poměrně snadné prosadit v parlamentu zákonnou povinnost odvádět dvě procenta HDP na obranu. To je ale něco úplně jiného než všeobecné přesvědčení, že tak je to správné a neznamená to jen nákupy vojenské techniky za 150 miliard korun. Loni odešlo z armády víc lidí, než bylo přijato. Nadšení pro tento typ služby se nekoná. „Nové tanky Leopard potřebují o jednoho vojáka v posádce navíc. Budeme schopni tolik tankistů sehnat?“ ptal se poslanec ANO Pavel Růžička.

Vždyť s odporem a povykem se setkal i pouhý nácvik povinných odvodů.

Politici z pravicové části spektra neumějí vysvětlit ani vlastním voličům, že první povinností jakkoli štíhlého státu je zajistit obranyschopnost země, provozovat výkonnou mírovou armádu, která se umí během několika týdnů změnit ve válečnou, jak řekl bývalý náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

A rozhodně nemluvil o jednotlivostech, v nichž máme ve zvyku se utápět, tedy typu pušek nebo děl. S jedinou výjimkou. A tou je záměr pořídit americké stíhačky F-35 za sto a víc miliard korun. Všichni souhlasili s názorem prezidenta Petra Pavla, že pokud by měl tento nákladný nákup ohrozit akceschopnost ostatních armádních složek, nesplnil by účel.

Kateřina Perknerová
Věznice: sklady na lidi

Před politickou garniturou jsou dva úkoly: přesvědčit obyvatelstvo, že vysoké výdaje na obranu nejsou diktátem NATO nebo amerických zbrojovek, ale podmínkou naší existence. A dokázat, že umíme potřebnou techniku pořizovat smysluplně a efektivně. Bývalý profesionální voják Růžička na příkladech ukázal, že druhou podmínku neplníme. Desítky šikanózních předpisů, ale také přemrštěných armádních požadavků každou zakázku nejen prodražují, ale také neúnosně prodlužují.

Diskusi zarámoval Jiří Rusnok sdělením: „U nás neexistuje ucelená představa o stabilizaci a koncepci veřejných financí. Řeči o šetření jsou jen politické eseje, vědomí fiskální odpovědnosti je mizerné.“ Aby to nebylo tak jednoduché, Rusnok rozporoval i polskou mantru, vyjádřenou Kaczyńského větou: „Lepší je být zadlužený než okupovaný.“ Když Polsko (Česko) spadne do nucené správy, nebude mít sice cizí vojáky na svém území, ale svobodné také nebude. Z konfliktu cílů by tedy měla vzejít promyšlená strategie, která zajistí bezpečnost ČR a jejích obyvatel ve vojenském i fiskálním smyslu.