Ve světle pondělního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu, který podrobil kabinet ostré kritice, se Jurečkova slova zdají být oprávněná. Přidejme k nim odkaz na nesrozumitelné rozhodnutí ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) zařadit do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany ruský Rosatom. Podle šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) jdeo ohrožení zájmů republiky, zatímco ministr vnitra a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček tvrdí, že je vše v naprostém pořádku, neboť s tím souhlasí i tajné služby. Co si z toho má detailů neznalý člověk odnést?

Ministři svoji žádost o prodloužení nouzového stavu doprovodili odkazem na spoustu účinných kroků, například plošné testování ve firmách. Jenže co je to za úspěch, když značná část testů neodhalí spolehlivě nákazu koronavirem? V takovém případě jde jen o klasické švejkování, jež ovšem stojí nejen velké peníze, ale také zdraví.

Sputnik, Ivermektin a EMA

O prioritě návratu dětí do škol slyšíme od loňského září. Kampak se vytratila? Proč kabinet nehledá způsob, jak ho zařídit, nikoliv důvody, proč nechávat děti doma?

A pak je tu evergreen s pohybem mezi okresy. Ministři zpoza okének svých limuzín nemohou vidět, že s prvními slunečními paprsky lidé vyrazili ven, posedávají po lavičkách, kouří, povídají si. Bez roušek, bez rozestupů a bez policejní asistence. Opravdu si myslí, že restrikce ohledně volného pohybu budou Češi o Velikonocích dodržovat?

Přes všechno výše řečené jsem přesvědčena, že bojovat minulé války nemá smysl. Zpráva NKÚ je proto významná především těmi pasážemi, které rozkrývají letitou mizérii řízení tohoto státu. Píše sev ní, že ministerstvo zdravotnictví neaktualizovalo pandemický plán od roku 2011, ačkoli tak mělo činit jednou za dva roky, a to i s ohledem „na ochranu před novými infekčními onemocněními“. I to je důvod, proč bylo loni na jaře ve skladech Správy státních hmotných rezerv tak málo ochranných prostředků. Zkrátka dlouhodobý amatérismus.

Jesle a konání dobra

Aktuální epidemii nepochybně díky vakcinaci zvládneme. Pak ale Česko čekají zásadní výzvy, v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, hospodářství. Podle mě by se výběr politické reprezentace v říjnových volbách neměl až tak řídit tím, co se stalo, ale hlavně promyšlenou nabídkou, jak dál.

V tomto směru je velkým příslibem stanovisko Pirátů a STAN k využití téměř 175 miliard korunz evropské pokladny. V podrobném stanovisku požadují vyšší investice do kyberbezpečnosti (s tím by se měla pojit úvaha, zda armáda potřebuje tolik nového plechu, když hrozby jsou evidentně úplně jinde než v pozemním boji), rozvoje kulturního a kreativního sektoru, elektrifikace hromadné dopravya elektromobility, adaptace na klimatickou změnu či péči o duševní zdraví. Netvrdím, že ostatní strany o budoucnosti nepřemýšlejí stejně poctivě. Jen si přeji, aby právě toto bylo tématem předvolební kampaně, nikoli flákance špíny rozdávané všemi směry, které nikomu nic pozitivního nepřinesou.