Kliknutím zvětšítePořád je to trochu chaos. Chodí složenky se zálohami na někdy nehorázně vysoké ceny plynu, některé potraviny se prodávají za dvojnásobek ceny, než byla ta loňská, benzin už je zase hodně přes čtyřicet, platy stoupají jen trochu a někomu vůbec, energeticky náročné obory ekonomiky jsou na pokraji krachu.
Přesto je už tahle situace zázrak, a to v pozitivním slova smyslu. Na hranicích Evropské unie probíhá nejbrutálnější vojenská agrese od druhé světové války, Unie, tedy my, zažívá kvůli Vladimiru Putinovi největší uprchlickou krizi za posledních sedmdesát let. Odpor Ukrajiny proti ruskému agresorovi z velké části financujeme.
Moskva nám navíc vyhlásila energetickou válku. Válku, která je úplně zásadním základem všech potíží, které musí každý z nás dennodenně řešit.
Jako zázrakem
Jednou z mých nejmilovanějších básní je „Jako zázrakem“ od francouzského básníka každodennosti Jacquesa Préverta. Pro naši dnešní situaci bych si její název půjčil.
Jako zázrakem totiž tuhle zimu opravdu ve zdraví a v teple a světle zvládneme. V Česku, v zemi, která dovážela z Ruska skoro sto procent plynu a většinu z toho plynovodem, který už není, jako zázrakem máme úplně plné plynové zásobníky. Máme navíc jako zázrakem LNG terminál v Nizozemsku, přes který už teď dovezeme tolik plynu, že nám, byť jen na to svícení a topení, už vlastně stačí.
Po strmém růstu cen plynu v létě tohoto roku dnes plyn podobně strmě klesá. Před evropskými přístavy kotví desítky lodí se zkapalněným plynem, který by nám rádi prodaly.
Ukrajina ve válce s téměř pětinásobně početnějším Ruskem neprohrála, a dokonce už i vítězí.
Máme dvacetiprocentní inflaci, ale kurz koruny vůči euru, kde jev zemích, v níž se eurem platí, poloviční inflace, se nehnul. Takže během roku jsme s většinou EU velmi výrazně dorovnali životní úroveň a nezhroutili jsme se. Máme pořád nejnižší nezaměstnanost v Evropě, ekonomicky jsme na úrovni Itálie a dluhy máme třetinové. A to ještě vedle války máme za sebou více než dva roky covidu, který byl sám o sobě strašnou krizí, při které nemoc nepřežilo čtyřicet až šedesát tisíc lidí.
Příští rok už bude lépe
Samozřejmě, všechno by šlo dělat lépe a dříve, a to jak na úrovni české vlády, tak i na úrovni EU. Unie, které v této hodně složité době právě předsedáme.
V pátek skončil jeden z nejdůležitějších evropských summitů během našeho předsednictví.
Skončil tak, jak většina summitů končí. Mírnými pozitivními posuny dobrým směrem, složitými politickými dohodami, které se ještě budou dopracovávat. Žádný zázračný lék na ještě vysoké ceny elektřiny a plynu se nenašel. Ale našel se recept, jak zamezit nesmyslně vysokým cenám ze srpna, uzavřela se dohoda o společných nákupech plynu příští rok i o povinné solidaritě, která zamezí tomu, aby někde v EU plyn došel.
Mnozí čekali, zda bude konečně strop na ceny plynu či alespoň pro výrobu elektřiny. Němci, kteří to nechtějí, se ale dostali v EU do takové izolace, že už souhlasili s tím, aby se spočítalo, kolik by to stálo. Hrozilo, že Německo, které údajně Unii vládne, bude lehce přehlasováno. A tak se Evropa posunula i tímto směrem. Berlín také nechá puštěné atomové elektrárny a Francie souhlasí s plynovodem do Španělska, kde je plynu dost.
Jako zázrakem se vše nezmění k lepšímu hned. Ale postupně se to k lepšímu mění. Jako zázrakem.
49
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
