Takřka přesně před rokem umírali lidé při dvou železničních nehodách u Perninku na Karlovarsku a u Českého Brodu. Předběžně se má za to, že tragédii zapříčinilo lidské selhání. U Perninku k tomu nepochybně přispělo i takřka středověké zabezpečení trati.

Vlastní chyba patrně stála život strojvůdce letos v dubnu ve Světci. Vyšetřovala se i verze, že mohl být přepracovaný, a proto se nesoustředil. Dráha i vláda slibovaly systémová opatření.

Neštěstí na Domažlicku svědčí o tom, že se nezlepšilo nic. Ministr Karel Havlíček řekl, že všechny indicie ukazují na to, že strojvůdce přehlédl návěstidlo, které mu zakazovalo jet dál. Tedy znovu strašlivá lidská chyba nebo špatné řízení trati nebo dokonce obojí.

Železnice není silnice. Je logická a přesná. Vlaky jezdí po kolejích, nekličkují, nepředhánějí se, v cestě jim nebrání traktory, povozy a kamióny. Navíc je neřídí lehce poučení amatéři, nýbrž zkušení a dobře školení profesionálové. Srážka dvou souprav by tedy měla být takřka vyloučena. A to i přes to, že naše tratě jsou zastaralé a modernizace jde klopotně.

Tři podobná neštěstí (nemluvě o menších nehodách) za jediný rok jsou strašně moc. To není náhoda, ale systémová chyba, kterou musí ministerstvo dopravy rozluštit a odstranit.