Kdyby premiér Andrej Babiš loni v létě dopřál sluchu Pavlu Řehákovi, jehož matematický model Česko na jaře zachránil před koronavirovým tsunami, nemuseli jsme být na podzim tam, kde jsme se ocitli. A v lednu stát jako nazí v trní bez komunikační strategie a možnosti zamluvit si čas a místo očkování.

Předseda vlády je přesto nadšený z díla svého zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurilly. Natolik, že ho chce navrhnout na státní vyznamenání. Nezpochybňuji Dzurillovo nasazení, ale jeho registrační systém s mnoha kódy, piny a tabulkami je vhodný pro lidi cca do 75 let.

Pro osmdesátníky a starší seniory je nesmyslný. Kteří rádci nepřišli, když přijít měli, aby to Babišovi, mágovi papírových diářů a složek, vysvětlili? Telefon, leták, osobní pozvání, to je způsob, jakým se musí komunikovat s touto věkovou kategorií našich spoluobčanů. Že by to ve vládní skleněné věži fakt netušili?