Toto vysílací stanoviště se výrazně zapsalo do dějin tuzemského přenosu televizního signálu tím, že od 1. září 2007 jako první v republice zahájilo pouze digitální vysílání.

„Lidé si tehdy museli obstarat set-top-boxy, aby o pozemní příjem nepřišli. Bylo to něco nového, ale přechod od analogového vysílání se povedl bez výraznějších obtíží," konstatoval  Hamerník.

Z Vraního vrchu jsou dostupné dvě vysílací sítě (multiplexy). Dohromady obsahují devět televizních stanic. Další jsou obsaženy v celoplošných multiplexech 3 a 4, které ale zatím na větší části Domažlicka dostupné nejsou.

„České radiokomunikace provozují trojku, čtyřku vlastní jiná firma. O pokrytí tohoto území musí mít zájem samotné stanice, které v multiplexech vysílají. Kapacita by na Vraním vrchu byla, technicky jsou České radiokomunikace připraveny. Ale protože jsme pouze technickým operátorem sítí, zprostředkováváme přenos signálu našim zákazníkům – televizním stanicím," reaguje technik na množící se dotazy z poslední doby, kdy se lidé z Domažlicka pídí po možnostech pozemního příjmu dalších stanic (Prima Love, Prima Zoom, Fanda, Smíchov, Telka a další).

Na Vraním vrchu se v digitální éře už nedrží čtyřiadvacetihodinové směny, jako tomu bylo při analogovém provozu. „Tehdy se sloužilo nonstop, na noc se analogové vysílače vypínaly, ráno zase zapínaly. V noci probíhalo měření nebo nastavování parametrů, což se nedalo dělat při provozu," zavzpomínal Hamerník a pokračoval popisem nynější praxe: „Teď se veškerý dohled provádí z řídícího pracoviště v Praze. Díky moderním technologiím už není zapotřebí žádná přímá obsluha na vysílači."

Každého půl roku se provádí nutná údržba, kvůli které se na pár hodin musí vypnout vysílání. „Nelze ji provádět pod napětím. Jde o čištění elektronických součástek a podobně."

Vysílač Vraní vrch funguje od roku 1975. Vzhledem k tomu, že je umístěn nad lesem v příhraniční, málo frekventované oblasti, bývá někdy v zimním období problém pro obsluhu dostat se k němu.

„Do Nového Kramolína je silnice udržovaná, pak i lesem se dostáváme docela v pohodě. Nejhorší je závěrečný úsek, kam vítr z polí a luk navěje sníh. Na louce může být třeba jen 10 centimetrů a my tu máme naváté i metr a půl vysoké závěje," popisuje Václav Hamerník. Silnici k vysílači protahuje nasmlouvaný traktor, když je vítr silný, nezbývá než použít sněžný skútr nebo od lesa dojít pěšky.

Vysílání z Vraního vrchu je zajištěno proti náhlým výpadkům proudu. Elektřina do něj proudí po dvou linkách (od Poběžovic a Klenčí), které se v případě výpadku jedné z nich dají ihned nahradit tou druhou. Nefungovala-li by ani jedna z nich, elektřinu by automaticky začal dodávat dieselagregát, který je naprogramovaný na zahájení dodávek elektřiny 15 sekund po výpadku klasických dodávek. Uvnitř budovy je udržována teplota okolo 18 stupňů Celsia, která je ideální pro citlivé součástky technických zařízení.

Samotný televizní signál je na Vraní vrch dopraven optickým kabelem, záložním zdrojem pak mohou být nainstalované paraboly. Dříve se tam signál dopravoval ze satelitu.

Kromě pozemního digitálního vysílání (Multiplex 1 a 2) se z Vraního vrchu vysílá i signál dvou stanic Českého rozhlasu v pásmu FM (ČRo Plzeň a Radiožurnál). Část kapacity mají pronajaty pro své sítě i další nájemci (banky, benzinky, bezdrátové telefonní sítě apod.)

Zajímavé je, že digitální signál z tohoto vysílače nepokryje nedaleké Nemanice.

„Jsou za kopcem a vlny obec ´přeletí´," vysvětluje technik. Signál proto musí zachytit vysoká anténa na stožáru a dokrývač pak signál dále distibuuje přímo v obci, aby tamní obyvatelé měli vůbec šanci televizní vysílání zachytit.