Kateřina Sam, rozená Tvardíková, pochází z Chodské Lhoty a studovala přírodovědeckou fakultu v Českých Budějovicích.
Nyní je doktorka Sam vědeckou pracovnicí Entomologického ústavu Akademie věd ČR, kde vede laboratoř zabývající se komplikovanými potravními sítěmi. Píše odborné články, většinou v angličtině, které se zaměřují na ekologii ptactva, hmyzu a rostlin v tropických lesích.

Poprvé se dostala na Papuu při studijním měsíčním pobytu v roce 2008 s dalšími devíti studenty z České republiky. Od té doby tam byla mnohokrát a její nejdelší pobyt trval přes rok. Tam se také seznámila se svým manželem, který se též zúčastnil přednášky. Dnes společně vychovávají syna.
Papua-Nová Guinea leží jižně od rovníku, severně od Austrálie a rozkládá se na východní polovině ostrova Nová Guinea (západní část ostrova patří Indonésii) a přilehlých menších ostrovech.

Tři čtvrtiny Papuy jsou pokryty tropickým deštným pralesem, zbytek je tvořen deltami řek a mangrovými bažinami. Prostředkem země se táhne vysoké pohoří. Tato konstituční monarchie je přibližně šestkrát větší než naše republika. Hlavou státu je britská královna Alžběta II. zastoupena generálním guvernérem.

Žije zde přes sedm miliónů obyvatel a ti mluví 812 jazyky, což je více než třetina všech jazyků na světě.
Katka kromě angličtiny, se kterou tam začínala, ovládá ještě obecný dorozumívací prostředek melanéskou pidgin (čti pidžin) a druhý nejrozšířenější jazyk motu, kterým se mluví v pobřežních oblastech a v hlavním městě Port Moresby. Jazyk pidgin je postavený na základě angličtiny a němčiny.
Katka létá na vědecké výzkumy většinou do severní části ostrova, do oblastí mezi pobřežním městem Madang a nejvyšší horou Papuy Mt. Wilhelm (4 509 m n.m.).

V posledních dvou letech pracuje vesměs kdekoliv, protože vede ornitologickou část sčítání druhové bohatosti pro National Forest Inventory (Národní sčítání lesního hospodaření).

Trvale má na Papui šest pracovníků, ale při každé výpravě si musí zajistit další spolupracovníky a nosiče, kteří jí pomáhají při práci.
V tropických deštných lesích spadne kolem 3 000 mm srážek, na horách i 6 000 mm za rok (nejdeštivějším místem v ČR jsou Jizerské hory, nejvíce srážek bylo naměřeno v roce 1926 – 2 201 mm).

Při práci v deštných lesích se dá dojet někam autem, pak cesta po vydatných deštích zmizí a Katka jde s doprovodem i půl dne, než se dostanou do vesnice.
Každá z vesniček, kterou navštíví, má své specifické zvyky. Například v oblasti Wanang se ženy brzy ráno vydávají na políčka, kde pracují celý den a po práci jdou několik hodin zpět do vesnice.

Muži na políčkách nepracují. Věnují se lovu a odpočinku.
Zemědělstvím se zabývá 80% obyvatel. Pěstují zeleninu, ovoce, batáty (sladké brambory), ananasy, banány, cukrovou třtinu, kakao, kávu, kokosové ořechy, palmová jádra (na olej). Chovají prasata, skot a drůbež. Na ostrově roste kolem 9 000 druhů rostlin, žije asi 250 druhů savců (např. 10 druhů stromových klokanů) a asi 700 druhů ptáků (např. rajky, kasuáři, jedovatí ptáci pištci, lemčíci). Takže je co studovat.

Katka dovolenou momentálně neplánuje, protože dostavuje dům u Budějovic a program má i tak poměrně nabitý.
Právě pár hodin před přednáškou zjistila, že bude muset letět na Papuu na schůzku 5. – 6. února a pak honem zpět, protože 9. února ráno přednáší na konferenci v Brně. Ke konci února pak odlétá i s manželem na 14 dní do terénu do jižní Afriky.

Co bude dál, neví, ale její manžel má nějaké terény v létě na Papui, ona pak ještě na podzim v Číně a další laboratorní práce jí běží v Německu.
Cesta na Papuu trvá 35 až 40 hodin s mezipřistáními v Dubaji, Brisbane a Port Moresby. Létá na pracovní víza, která musí mít neustále platná. Během mezipřistání se většinou snaží stihnout návštěvu kamarádů v Brisbane, kde čtyři roky žila, a nebo příbuzných.

Na Papui je pro turisty (čeští turisté mohou dostat 30denní víza na hranicích v Port Moresby) poměrně draho.
Minimální ceny za jídlo jsou 60 – 150 Kč, mléko 50 Kč, bochník chleba 80 Kč a nejlevnější ubytování 400 – 800 Kč.
Za slušné jídlo v restauraci se platí nezřídka 600 Kč a za pivo (0,3 l) 80 Kč.
Pronájem garsonky v hlavním městě stojí téměř 35 tisíc Kč.
I velmi skromná dovolená, tak vyjde poměrně draho, protože vždy potřebujete nějaké místní průvodce a transport (často letadlo). Papua není nejbezpečnější místo pro dovolenou, ale rituální obřady lidojedů jsou již dávno minulostí.
Děti chodí do školy už od čtyř let, učí se angličtinu a za rok, dva se už obstojně domluví.
Ve škole se platí školné, dělá to asi 500 Kč za pololetí na prvním stupni, ale i 60 tisíc Kč za semestr na univerzitě.

Na konci přednášky proběhla diskuse, při které padlo nespočet otázek.
Zeptal jsem se, kde Katka na Papui porodila, ve vesnici v pralese nebo v nemocnici ve městě? Odpověď zněla: v Klatovech.
Zajímalo mě, zda uvažovali o tom, že by porod mohl proběhnout v Austrálii, ale dozvěděl jsem se, že tam by stál přinejmenším 250 000 Kč, takže vyšlo levněji zaletět na dva měsíce do Čech. Přednášku navštívilo přes 60 posluchačů ze Kdyně a okolí, kteří se dozvěděli mnoho zajímavostí a příběhů, které Katka zažila při své práci v daleké zemi. Na konci byla paní doktorka Sam odměněna bouřlivým a dlouhým potleskem.

Autor: Ladislav Bureš