Vánoce mají pro kolovečského starostu Václava Pergla neopakovatelnou atmosféru už od dětství. Jak sám přiznal, v předvánočním shonu je hlavně vášnivým ochutnávačem.

Co pro vás advent a vánoční svátky znamenají?
Advent a Vánoce pro mne znamenají být pospolu s rodinou a blízkými přáteli. Někdy je to právě v závěru roku velmi obtížné. Každý se snaží dohnat různé resty v práci, aby vstoupil do nového roku s čistým stolem. Myslím, že je to špatně. Právě v adventu bychom asi měli trochu ubrat, zastavit se, udělat si čas na své blízké a rekapitulovat, co se během roku stalo jak po profesní, tak po osobní stránce. Zkrátka udělat si takový osobní účet.

Pomáháte manželce před Vánoci s úklidem nebo pečením cukroví?
Nejvíc asi pomáhám s ochutnáváním. Máme s dětmi jednu velkou neřest a tou je ochutnávání syrového těsta na cukroví. Když tak těsto na vanilkové rohlíčky pěkně zraje ve fólii, nejde mu odolat. Manželka je pečlivě schová, ale my uděláme výpravu, stejně je najdeme a uždibujeme. Jakmile jsme prozrazeni, je oheň na střeše. Snažíme se jí každoročně vysvětlit, aby nám udělala jedno navíc, ale neprojde to. Stejné je to s ochutnáváním upečeného cukroví. Před svátky chutná nejvíc, protože je to zakázané a pak už je nikdo nechce.

Jak je to u vás s kupováním dárků? Jste takový ten manžel, co leccos zařídí?
Tak to rozhodně nejsem. Já mám vždy jeden veliký úkol a tím je domluvit se s Ježíškem na dárku pro manželku. Na výběru si dávám ale opravdu záležet. Dárky pro ostatní většinou vymyslí a sežene manželka.

Jaké dárky rád dáváte a dostáváte?
V současné době je trend, čekat na povánoční slevy, dávat si peníze nebo obrázky toho, co se dá koupit i po Vánocích. Z jedné stránka to chápu, ale přesto si myslím, že každý by měl najít pod stromečkem nějaké překvapení, byť by šlo o maličkost. Já osobně jsem už jako dítě miloval, když jsem dostal cokoliv, co se týká sportu, protože to je můj velký koníček dodnes.

Jak dlouho jste věřil jako dítě na Ježíška a jak jste si ho představoval?
To, že Ježíšek neexistuje, nám celkem jednoduše sdělila paní učitelka ve druhé třídě. Sice jsme byli trochu překvapení, ale velkou hlavu jsme si z toho nedělali. Kdo chce na Ježíška věřit, tak na něj věří. Ježíška jsem si představoval jako teenagera v bílé košilce s křídly.

Jak u vás doma probíhá Štědrý den?
Úplně klasicky. Já mám na starost zpracovat kapra a pak jsem zase velkým ochutnávačem salátu a ostatních jídel.

Držíte půst a vánoční zvyky?
Půst se snažíme držet, abychom viděli zlaté prasátko. Většinou se ale často potkáváme u ledničky, kde pak jeden druhého kontrolujeme, jestli nepodvádí. Co se týká zvyků, tak to je také klasika. Pouštíme si ořechové skořápky a lijeme olovo.

Co se děje v adventu v Kolovči?
V Kolovči děláme spoustu předvánočních akcí, abychom dostali lidi ven z baráků a abychom mohli vánoční atmosféru nasát společně. Začínáme rozsvícením vánočního stromu, pak mají děti mikulášskou, maškarní a dva dny před Vánoci pořádáme buď živý vánoční betlem, nebo jako tomu bude letos 22. prosince vánoční setkání a koncert staročeských koled v podání domažlického ženského pěveckého sboru Canzonetta. Sejdeme se, popijeme trochu teplé medoviny a rozdáme si jmelí.

Na co se ohledně kultury mohou těšit Kolovečtí přísti rok?
16. srpna se opět roztočí lopatky kolovečského mlýna. Mletí bab na mladá děvčata připravujeme společně se srazem rodáků Kolovče a kolovečskou poutí. Víkend 15., 16., a 17. srpna bude hodně nabitý. V červnu nás čeká velká oslava 135. výročí založení kolovečského SDH.