Jaké funkce zastáváte ve Svazu zahrádkářů? Nakolik vás zaměstnávají?
 V současné době jsem jako zástupce Územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Domažlice členem nejvyššího zahrádkářského orgánu – Republikové rady a čtvrtým rokem vykonávám funkci jejího předsedy. Český zahrádkářský svaz má v současné době kolem 160 tisíc členů a vydává časopis Zahrádkář, který trvale patří mezi nejlepší a nejčtenější hobby časopisy u nás. Volební období je pětileté, když tedy bude vše v pořádku, měl bych v této funkci skončit v závěru roku 2014, kdy budou nové volby na všech úrovních svazu. Minulé volební období jsem působil jako místopředseda ČZS a předtím více než 25 let jako předseda okresní (později územní) organizace. I když současnou funkci vykonávám na poloviční pracovní úvazek, je to časově dosti náročné. Každý týden trávím 2 – 3 dny na ústředí v Praze, případně cestuji za různými zahrádkářskými akcemi po celé republice. Díky internetu a mobilu jsem k dispozici prakticky sedm dní v týdnu. Většinou cestuji vlakem, méně často autobusem nebo svým soukromým autem tam, kde není vlakové spojení.  Pokud cestujeme z Prahy, využíváme i služební auto.

 Je české zahrádkaření fenomén, nebo existuje  i ve světě?
Zahrádkářské hnutí je rozšířeno prakticky v celé Evropě, i když úroveň je různá. Někde jde o spojení s chataři, jinde s chovateli nebo částečně i včelaři.  V Evropě už od roku 1926 existuje tzv. zahrádkářská liga, která sdružuje zahrádkáře z různých zemí. Náš svaz byl jejím členem od roku 1996 do roku 2008, pak jsme vystoupili kvůli finanční náročnosti. Se zahrádkáři sousedních zemí udržujeme pravidelné přátelské vztahy, vzájemně se navštěvujeme a účastníme různých akcí. Nejlepší vztahy máme pochopitelně se slovenskými zahrádkáři, kde jsou podobné podmínky, dobré vztahy jsou i s bavorskými (domažlická okresní organizace již 23 let) a saskými zahrádkáři, podobně i s kolegy z Polska a Rakouska. ČZS se zúčastňuje mezinárodních výstav a seminářů (výstavy EUROPOM, pomologické semináře, atd.). V letošním roce budeme hostiteli 12. Mezinárodního pomologického semináře, který se bude konat v září v Hradci Králové. Ve většině evropských zemí mají zahrádkáři významnou podporu ze strany státních i regionálních a politických orgánů, ve většině sousedních zemí mají zahrádkářské zákony, které potvrzují veřejnou prospěšnost této činnosti a do jisté míry zaručují její určitou ochranu. Náš svaz o něj usiluje více než 10 let, bohužel jsme zatím pochopení nenašli. Přitom naše aktivity nejsou zaměřeny jen pro naše členy, nýbrž pro všechny občany (zpracovny ovoce, odborná výchova, poradenství, práce s mládeží, atd.). Pokud můžeme porovnávat, odborná úroveň českých zahrádkářů je vysoká a v mnoha případech předčí naše sousedy.

Co vy sám pěstujete, na co se specializujete?
Snažím se o to, abych z celé široké škály zahrádkářských činností věděl o všem alespoň něco. Rád zkouším nové odrůdy, a protože mám malou zahrádku, mám třeba na jednom stromě naroubováno deset i více odrůd jabloní nebo hrušní. Profesně jako zemědělec jsem se věnoval hlavně pěstování brambor. Ale asi nejvíce ze všeho mám rád květiny.

Co říkáte tomu, že městská policie vloni na podzim pokutovala lidi, kteří přijeli moštovat a zaparkovali auta před domažlickou moštárnou?
Moštárna domažlické základní organizace má trochu nešťastnou polohu u křižovatky, prakticky bez možnosti parkování.Stání na chodníku bylo určitě proti předpisům a zvláště loni, kdy byla nadúroda ovoce a zájem o moštování obrovský, to jisté komplikace způsobovalo. Šlo však o to najít kompromisní řešení, které se nakonec našlo. Je otázkou, jestli musela městská policie zasahovat hned tak razantně a jestli tak činí i v jiných případech. Ale věřím, že když se kompromis našel loni, najde se i v dalších létech, i když to zahrádkáře bude něco stát. Tuto činnost přece děláme pro všechny zájemce z řad občanů města, nejen pro své členy. Jen pro zajímavost: v loňském roce se na Domažlicku v 9 moštárnách ČZS zpracovalo 151 tun ovoce, které by jinak přišlo vniveč.
Proč se v posledních letech často nerodí švestky? Mám dojem, že když je chladnější zima, švestky jsou, a když je mírná, neurodí se. Může pomoci postřik, nebo je to odrůdou? Máme švestky, které dříve rostly všude. Pomohlo by přejít na jinou odrůdu?
Situace u slivoní je stále složitější. Starou dobrou domácí švestku téměř zlikvidovala virová choroba šarka, která postihuje i meruňky a broskvoně. Je třeba se zaměřovat na tolerantní nebo rezistentní odrůdy, i když jejich chuť bývá trochu horší. Vedle již doznívající éry odrůd z Čačaku (území bývalé Jugoslávie) se dnes uplatňují především nové německé odrůdy, z nichž odrůda Jojo je považována za rezistentní vůči šarce. Ale myslím, že hlavní problém „neplodnosti“ slivoní je způsobován napadením pilatkou švestkovou a pilatkou žlutou. Většinou stačí jeden postřik vhodným insekticidem v době, kdy je zhruba 90% korunních květních plátků opadáno, a úroda je zachráněna.

Sázím cibuli sazečku, která když je  vysoká cca 15 – 20cm, začne se kroutit. Některá se skroutí tak, že uvadne, některá se srovná a roste dál.
Je obtížné v případě chorob a škůdců radit na dálku, aniž by člověk rostliny viděl. Ale mohlo by se jednat o napadení vrtalkou pórovou, která znehodnocuje nejen pór, ale i česnek a cibuli. Má několik generací za vegetaci. Ochrana spočívá v zakrytí porostu bílou netkanou textilií, pěstováním cibule ze sazenic  (ze semen), ne ze sazečky, případně zálivkou porostu vhodným insekticidem.

Kdy je nejvhodnější doba na sázení tulipánů a kde nejlépe přechovat jejich cibule?
Pro výsadbu tulipánů je nejvhodnější doba během měsíce října tak, aby stačily zakořenit. Na stanovišti by měly zůstat dva, nejvýše tři roky. Sklízíme je, když zaschne nať, uložíme na suché větrané místo (ne na slunce). Před výsadbou cibule vytřídíme podle velikosti, pokud možno sázíme především velké květuschopné cibule. Některé botanické druhy vydrží na jenom místě (třeba na skalce) po řadu let. Měli bychom střídat místa, kde tulipány pěstujeme ( nebezpečí virových chorob).

V jaké půdě se daří česneku? Je lépe ho sázet na podzim, nebo zjara?
Česneku se nejvíce daří v lehčích půdách, nejlépe tam, kde řadu let (nebo vůbec) nebyl pěstován.Nesnáší přímé hnojení organickými hnojivy, nedoporučuje se jej pěstovat po bramborách, jahodách, cibulovinách. Nemá rád přemokřené půdy ani příliš častou zálivku. O tom, zda sázet na podzim, nebo na jaře, rozhoduje to, zda se jedná o odrůdy podzimní (paličáky, nebo nepaličáky), nebo jarní. Všeobecně platí, že jarní odrůdy jsou méně výnosné, mají menší stroužky, ale lépe se skladují. Podzimní odrůdy jsou výnosnější, mají velké stroužky většinou v jedné řadě, ale jsou méně trvanlivé. Důležitá je pravidelná obměna sadby (bezvirozní) a sázet skutečně kvalitní české odrůdy (ne španělské nebo čínské). Důležitá je i doba výsadby. Vzhledem k teplým zimám (a pozdním nástupům mrazů) nejlépe koncem října, nebo začátkem listopadu). Stroužky musí do příchodu zimy jen zakořenit, ne vystrčit listy ze země.

Jde poznat na první pohled český sadbový česnek od dovezeného?
Opravdoví odborníci to poznají, my, laici, většinou ne. Snáze lze rozpoznat čínský česnek, obtížněji španělský nebo jiný jihoevropský. Je zajímavé, že při předloňské zimě téměř všechen český česnek vymrzl a přitom je na trhu neustále k dostání velké množství „kvalitního českého česneku“ za hříšné peníze. Rozdíly se také poznají podle chuti a skladovatelnosti.

Dáváte přednost čerstvému ovoci, nebo ho máte raději v podobě moštu či pálenky?
Mám rád ovoce ve všech podobách, hlavně čerstvé a z vlastní zahrádky. Vůbec nemusím ta nablýskaná, navoskovaná obrovská jablka z dovozu, která byla mnohokrát chemicky ošetřena. Ani „celoroční“ jahody, které mají s opravdovými jahodami společné jen jméno, tvar a barvu. Chuť už vůbec ne. Pokud je nadbytek ovoce, tak celý podzim pijeme ovocný mošt (a zakonzervovaný třeba i v zimě). Samozřejmě neodmítnu ani pohárek kvalitní meruňkovice, hruškovice nebo slivovice z dobré palírny.