Blíží se Vánoce. Opět vyslechneme příběh, který dobře známe: Marie a Josef se vydávají na cestu do Betléma, aby se tam dali zapsat při sčítání lidu. V betlémské stáji přichází na svět dítě. Marie je zavinuje do plenek a pokládá do jeslí a anděl Páně ohlašuje: „Dnes se vám narodil Spasitel." Pastýři se vydávají ke stáji a andělé zpívají: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem."

Někdo by mohl pochybovat: je to jen pohádkový příběh, legenda. Proti tomu ale stojí střízlivý styl evangelia i podrobnosti zeměpisné a historické povahy, jasně ukazující, že jde o popis historické události. Učedníci betlémského dítěte o něm později vydají svědectví: „O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slově života svědčíme a zvěstujeme vám" (1J 1,1).

„Nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost" (2Pt 1,16). „Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy" (Gal 4,4).

Ježíš není legenda. Není výplodem fantazie. Je historickou postavou: narodil se v Betlémě, žil v Palestině, byl vydán na smrt, ale vstal z mrtvých. Tak to o něm dosvědčují apoštolové svědectvím vlastní krve.

Jestliže Vánoce nejsou pohádkou ani legendou, jde o nejdůležitější událost v dějinách: Bůh se stal člověkem, božství se odělo lidstvím a stalo se viditelným lidským očím. Bůh chce navázat přátelství s člověkem. Může člověk ignorovat tuto událost, nebo dělat, jako by se nic nestalo? Může ji ignorovat, ale pak se vyřazuje z Božího plánu.

Jestliže Vánoce nejsou pohádkou ani legendou, jde o událost, která „osvěcuje každého člověka" (J 1,9). Vánoce odhalují cenu lidské osoby: jestliže se Boží Syn stal člověkem, aby spasil člověka, znamená to, že v Božích očích má tento jeho tvor velkou cenu.

Vánoce ukazují, že každý člověk je pozván ke společenství s Bohem: „Věř v Krista narozeného v těle, a přijdeš ke Kristu, narozenému z Boha, Bohu u Boha" (sv. Augustin). Vánoce nám říkají, že jsme všichni na cestě ke zcela přesnému cíli, a tím je věčný život u Boha: „Boží Syn se stal člověkem, aby měl člověk domov u Boha" (sv. Hildegarda z Bingenu).

S pozdravem z Brazílie
Mons. Marcel Šmejkal, rada Apoštolské nunciatury v Brazílii