VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mladí starostové z Čech a Bavorska hovořili o zkušenostech

Schönsee /Okénko k sousedům/ – Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee připravilo mezinárodní diskuzi o ročních prožitcích mladíků zvolených za starosty obcí.

3.12.2015
SDÍLEJ:

HOVOŘÍ STAROSTA KLENČÍ JAN BOZDĚCH (vlevo). Jeho bavorští kolegové (zleva) Thomas Gesche z Burglengenfeldu a Stephan Oetzinger z Městysu Mantel netelefonují, nýbrž poslouchají simultánní tlumočení. Zcela vpravo starosta Mariánských Lázní Petr Třešňák.Foto: Karl Reitmeier

Je jim od 29 do 31 let a před rokem usedli na posty starostů. Jak se rok projevil v jejich životech a jaké mají poznatky, to bylo možné vyslechnout při panelové diskuzi, již na komunálně politické téma připravilo minulý čtvrtek Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) Schönsee.

„Ještě s chutí, nebo už z nucením? Byli zvolení jako mladí starostové, jsou dojmy a zkušenosti v České republice i v Bavorsku podobné, nebo jiné?" – to uvedl v pozvánce na diskuzi někdejší starosta Schönsee, dnes šéf CeBB Hans Eibauer.

Navzdory tomu, že diskuzi plnou zkušeností starostů z česko-bavorského příhraničí označil Hans Eibauer jako velice zajímavou a přínosnou, vyjádřil politování nad tím, že z bavorské strany se jako posluchač nezúčastnil diskuze žádný starosta, z české přijel pouze starosta Draženova Štěpán Sladký.

Kdo diskutoval

CeBB vybralo čtyři mladé starosty, a to dva z měst a dva z městysů – konkrétně 31letého Petra Třešňáka z Mariánských Lázní, dalším diskutujícím byli Thomas Gesche (29 let) z města Burglengenfeld a Stephan Oetzinger (30) z Městyse Mantel a tím posledním 29letý Jan Bozděch, jenž byl loni zvolen za starostu Městyse Klenčí pod Čerchovem.

Se starostou Klenčí

A právě s klenečským starostou Janem Bozděchem jsme hovořili o tom, co v Schönsee zaznělo.

Jak došlo k tomu, že se klenečský starosta dostal do mezinárodní diskuze v Schönsee?

Centrum Bavaria Bohemia oslovovalo starosty z české i německé strany a já na možnost vystoupení reagoval kladně, protože mne zajímaly názory kolegů. Zároveň jsem se chtěl podělit o své zkušenosti z české strany.

Co například se v CeBB řešilo a do jaké míry?

Hovořilo se čistě všeobecně, diskuze byla zaměřena na pocity, zkušenosti a poznatky mladých starostů z prvního roku ve funkci. Hlavní téma bylo, zda ještě máme do práce chuť, nebo už jsme frustrovaní. Samozřejmě že máme chuť, pokud by nebyla, potom bychom starosty nemohli dělat – na tom jsme se shodli.

Takže skutečně nezaznělo, že jste po nabytých zkušenostech v práci starosty znechucení?

O práci máme já i moji kolegové reálnější představy, nicméně znechucení nejsme.

Co vy osobně?

Osobně mohu říci, že mne starostování baví a do práce mám stále chuť.

Řešily se jen vaše názory?

Vůbec ne! Spíše se hovořilo o tom, jak nás vnímají občané. Mne velice zajímalo, jak tomu je v Německu, jak jsou vnímáni starostové tam.

Co jste zjistil?

V Německu je to samozřejmě trošku odlišné.

Čím se to liší? Tím, jak je brán starosta u nás a jak u sousedů?

Rád bych začal odpověď tím, že stále cítím ze strany občanů velkou podporu, což mne samozřejmě velice žene dopředu. Jak jsem pochopil, u našich sousedů jsou bráni starostové trošku jinak. Ale to je dáno ekonomikou a celou strukturou státní a veřejné správy. Řekl bych, že v Německu mají starostové o něco méně práce než my tady.

Jak je to možné?

Nezabývají se tolika věcmi jako my, protože mají daleko větší tým úředníků. U nás je to složitější v tom, že jsme omezeni financemi, se kterými musíme hospodařit. Navíc je tam přímá volba starosty, která u nás zatím není, i když, co jsem pochopil z diskuzí, systém volby je složitý, ale musím konstatovat, že jsou ve všem dál než my. To je evidentní, v tomhle směru není o čem diskutovat.

Je něco, co vás během diskuze zaujalo, neboť to funguje úplně jinak než v Česku?

Zjistil jsem to ve chvíli, kdy se hovořilo o větších projektech, jako jsou kanalizace, komunikace a tak. Tam se občané určitou měrou na některých investičních akcích spolupodílejí finančně. Beru to jako pomoc. Nicméně naše ekonomika není na něco takového připravená, jsme v tomto směru trošku zpátky. V tom᠆hle se nemůžeme sousedům rovnat.

Tímto jste mi vlastně odtajnil to, co mne po otevření hranic fascinovalo – tedy asfaltky ke kdejaké samotě. Ale zpět k debatě: Nenabyl jste z diskuze dojmu, že starosta má u sousedů větší prestiž než ten u nás?

To si skutečně nemyslím! Spíše mne napadlo, že pokud se chce starosta zviditelňovat, možnosti tam jsou, a pokud tuto možnost využívá, jsou možnosti v obou zemích stejné.

Takže vše je o konkrétních lidech…

Určitě. Možná bych zmínil jednu zajímavější věc – oba starostové z Německa, kteří se mnou a kolegou z Mariánských Lázní diskutovali, byli straníci a možná i díky tomu se dokáží zviditelňovat a spolu s tím více prosazovat své názory. Tam vše, jak jsem mohl zaznamenat, přece jen ´jede´ více po politické linii. Ale i v tom se zase odráží stav ekonomiky, také německá média jsou – teď nechci ta naše urážet – někde dál než česká, je to skutečně všechno o financích.Pokud učiním srovnání, je to pokaždé trošičku někde jinde.

Troufnete si zhodnotit svoji účast v diskuzi v Schönsee?

Já bych si dovolil ohodnotit ji kladně (smích). V žádném případě nelituji času, který jsem tam strávil, neboť jsem tam navázal několik kontaktů, což považuji za velice důležité.

Můžete je zmínit?

Mám na mysli kontakt s oběma starosty z Německa i s kolegou z Mariánských Lázní, pod které spadá Dům přírody Slavkovského lesa, který se nachází na Kladské. Zkusíme nalézt nějaký způsob spolupráce, neboť u nás v Klenčí se bude zanedlouho otevírat Dům přírody Českého lesa. Dále se podařilo navázat spolupráci se Schönsee v rámci folkloru, tamní návštěvu proto beru jako velmi úspěšnou.

Již jsme zde hovořili snad o všem, nezaznělo však, jaká byla jednací řeč diskuze. Musel jste hovořit německy?

Každý starosta mluvil rodnou řečí a byl zajištěn simultánní překlad, ale než ho poslouchat, přišlo mi jednodušší a daleko příjemnější poslouchat němčinu, neboť překlad nebyl doslovný.

Odvážil byste si tam vystoupit se svojí němčinou?

Troufl bych si, ale musel bych si vše připravit. Spatra bych sice mluvit mohl, ale neměl bych tak skvělou německou gramatiku. Pořád si ale držím svoji tendenci z dob studií, kdy jsem tvrdil, že chci zvládnout němčinu s angličtinou. Platí to i teď, ať už budu, nebo nebudu starosta. K těmto jazykům bych chtěl ještě přidat italštinu a ruštinu.

Autor: Milena Cibulková

Místo události:
3.12.2015
SDÍLEJ:
Hokejisté HC Tempo Staňkov vyhráli skupinu C krajské soutěže a po jedné z nejvydařenějších sezon v historii klubu opět slaví mistrovský titul. Zdroj:

Hokejisté Staňkova opět slaví zisk titulu

Zlatý tygr je chloubou cirkusu Arlet.

Cirkus Arlet míří do Domažlic. Předvede i zlatého tygra

Turisty na Odemykání České studánky odveze mimořádný vlak

Domažlice – Už popětadvacáté zahájí turistickou sezonu na Domažlicku symbolické Odemykání České studánky. To letošní připadá na sobotu 1. dubna.Připravený program se nebude výrazně odlišovat od předchozích let.

AKTUALIZOVÁNO

Ztracenou ženu našli v polích. Podchlazenou, ale živou

Klatovy – Šťastný konec měla pátrací akce po 42leté ženě z Klatov, která v úterý 28. března v 9.30 hodin odešla ze svého trvalého bydliště do zaměstnání a od té doby se po ní slehla zem.

Děti ze Sluníčka se chystají na Velikonoce

Domažlice - I když Velikonoce přijdou až za dva týdny, caparti z domažlického Sluníčka v Michlově ulici se na svátky již pilně připravovali v rámci třetí keramické dílny.

Do finále jde Plzeň na úkor Chodů

Domažlice, Plzeň – Basketbalisté rezervy Domažlic vyřadili v play-off svého rivala z Klatov a postoupili do semifinále. V boji o finále je čekal soupeř z nejtěžších, vítěz základní části krajského přeboru I. třídy Lokomotiva Plzeň C.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies