„Paličkovat jsem se naučila už na základní škole," říká Jansová. „V poběžovické škole tehdy fungoval kroužek paličkování, ke kterému mě přivedli rodiče a který vyučovala paní učitelka Paulová," vzpomíná.

Při paličkování je bavlněná příze navinuta na dřevěné paličky a jednotlivé nitě jsou zachyceny špendlíky zapíchnutými v polštáři, takzvané herduli. Na herduli je upevněn také podvinek neboli papír s nákresem předlohy, podle které se zhotovuje vazba krajky vzájemným křížením a stáčením nití.

„Je to titěrná práce, a když jsem chodila do školy, nebylo na paličkování paradoxně moc času, a tak se mu více věnuji až nyní. Je to pro mě taková odpočinková domácí aktivita, i když je pravda, že od toho někdy docela bolí záda," poznamenává krajkářka.

Své výtvory chtěla prodávat, ale zjistila, že o ně prostě není velký zájem. Prodává je tedy alespoň občas na příležitostných výstavách, kde paličkování také předvádí.

„Krajkové obrázky teď tedy vyrábím spíš jako dárky, například pro babičky. Ty z nich mají vždycky velkou radost," vysvětluje Jansová.