Kozinovo krajem šli dospělí s dětmi nejen pěšky

Lidé si mohli vybrat ze tří různě dlouhých tras pro pěší a jednu pro cyklisty.

„Máme dvě kola, z toho jedno s dětskou sedačkou. Jelikož jsme dva dospělí a tři děti, budeme se během trasy střídat. Nejstarší z našich dětí, Marek, pojede na kole celou trasu. Chvilku povezu já jednu z dcer, manželka v tu dobu pojede s druhou autem, a pak si to na některé z kontrol vyměníme," vysvětlil neobvyklý plán Petr Císler, otec devítiletého kluka, dále pětileté Markétky a dvouleté Terezky. Rodinka odstartovala od domažlické brány stejně jako ostatní cyklisté po 10. hodině.

Jako první se však ráno v osm hodin vydali na sedmnáctikilo­metrovou trasu rodiny Fritzových, Tesárkových a Kadlecových, na kratší, jedenáctikilo­metrovou, pak otec a syn Kunčíkovi.

Na jedné z kontrol měla dávat pochodníkům za průchod razítka Marie Johánková. Na start, odkud ji pak odvezli na trasu, přišla obtěžkána taškami: „Na zimu i déšť jsem připravená, mám pláštěnku i teplé oblečení. Za těch 18. ročníků jsem chyběla pouze předloni, když jsem měla angínu."

Na další z kontrol měla kolegu, jehož jsme se zeptali, zda se jim někdy pochodníci ztratili. „Určitě. Sešli z cesty, u mě kontrolou prošli, ale na další, která je u Kozinova pomníku, na ně marně čekali. Já mám stanoviště u Zelenovských rybníků, kde vedou dvě trasy. Doufám, že letos bude vše v pořádku a nebudeme muset čekat na ty, kteří budou cestou hledat houby," smál se Václav Kraus.

Počasí však mělo neblahý vliv na počet těch, kteří se Kozinovo krajem rozhodli jít.

„Změnili jsme termín z druhé říjnové soboty na 22. září, neboť jsme chtěli pochodníkům a hlavně pak malým cyklistům zajistit lepší počasí. To je ale tentokrát odradilo, neboť celkem jich byla jen pouhá pětadvacítka lidí, tak málo jich v uplynulých ročnících nikdy nebylo," uvedla za pořadatele akce Marie Maňasová.