Kostel jim vysvětlil sám plzeňský biskup
Bukovec – Bukovec má za sebou významnou událost, znovuvysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Milena Cibulková
12×foto Diskutovat (0) 27.8.2010 7:00 aktualizováno 27.8.2010 22:59
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Tak trochu ve stínu Chodských slavností, ač ne bez pozornosti místních a rodáků, zůstalo vysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bukovci.
„Pro naši obec to byl slavnostní den. Měli jsme možnost přivítat mezi sebou vzácné hosty, zástupce katolické církve, někdejší rodáky dnes žijící v Německu, ale i naše občany, prostě každého, koho poutá zájem k naší vsi a této vzácné stavbě,“ uvedla Deníku starostka Libuše Švajková.
Bukovec je malá obec se zhruba stovkou trvale žijících obyvatel a už v minulosti si vytýčila velký úkol zachránit a obnovit tento kostel.
„Jde o mimořádně hodnotnou stavbu, která je vedena v seznamu nemovitých kulturních památek. Počátky vzniku kostela sahají do románské doby, kdy se začal utvářet obraz zdejší kulturní krajiny. V období gotického slohu byl kostel přestavěn a dalších úprav se dočkal v 18. i 19. století. Tím byl jeho stavební vývoj – až na výjimky – prozatím ukončen,“ vysvětlila starostka s tím, že stavba patří do okruhu významných svatyň stavěných již ve druhé polovině 13. století a v první polovině 14. století v oblasti severně od Staňkova a Holýšova.
Tak jako řada jiných církevních staveb se dostal bukovecký kostel Nanebevzetí Panny Marie na konci 90. let 20. století do havarijního stavu. Zatékalo do něj, což mělo vliv i na poškození krovu. Obec Bukovec nechtěla dopustit zničení významné památky, a proto byla v letech 2001/2002 zahájena oprava krovu v nejkritičtějších místech.
„Souběžně s tím byla odstraněna závažná porucha stropu lodi, který hrozil samovolnou destrukcí. Roku 2004 byla opra〜vena fasáda věže a západní průčelí kostelní lodi. Další rok se práce soustředily na obnovu fasád a oken, přičemž byla také zafixována kamenná ostění oken,“ dodala starostka.
Záchrana kostela pokračovala i v letech 2008 a 2009, kdy byl ve dvou etapách opraven kazetový strop v chrámové lodi a částečně také omítky v interiéru církevní stavby.
„Až dosud bylo do obnovy objektu vloženo zhruba 8,6 miliónu korun. Z větší části šlo o prostředky poskytnuté Ministerstvem kultury České republiky, velmi významná však byla také dotace od společnosti Sazka. Dílem obnovu podpořil někdejší Okresní úřad Domažlice i Plzeňský kraj a určité finanční prostředky musela ze svého velmi skromného rozpočtu uvolnit také naše obec. Nesmím zapomenout na příspěvky německých rodáků, jichž přijel na znovuvysvěcení celý autobus a další ještě svými auty. Chtěla bych poděkovat všem, kdo nám pomohli v našem snažení – konkrétně za poslední záchranné práce staňkovské firmě Renovum a stavebnímu dozoru Janu Holoubkovi,“ vypočítává Švajková.
„Pokud by nebylo poslední dvoumilionové dotace od ministerstva kultury ze státního fondu Isprofin, kostel by se nepodařilo zpřístupnit. Poděkování patří zvláště architektovi Janu Kaiglovi,“ uvedl Holoubek s tím, že velké uznání patří varhaníkovi Týnského chrámu v Praze, který nejenže zprovoznil bukovecké varhany, ale mši při znovuvysvěcení kostela biskupem Františkem Radkovským hru na ně sám doprovázel.
„Tím vším ale naše starost o kostel nekončí. Vše závisí na tom, jestli se nám podaří získat další peníze, v tom případě se pustíme do úpravy interiéru, kde je třeba spravit prasklé zdi a vymalovat,“ zakončila starostka Bukovce Švajková.
-6°C
-4°C
-2°C
