Ve zlomovém týdnu okolo 11. září 2001 pobýval se svým synem Vladimírem na návštěvě u strýce v Huntingtonu, na předměstí New Yorku – na Long Islandu. Od centra velkoměsta je toto místo vzdáleno přibližně hodinu jízdy příměstskou rychlodráhou.

V osudné úterý po ránu mířili k Manhattanu. Zdálky viděli, jak se kouří z věží Světového obchodního centra, jehož návštěvu absolvovali jen několik dní předtím.

„Vlak poté projížděl alejí stromů. Když z ní opět vyjel, věže už na svém místě nestály,“ popsal svůj tehdejší zážitek Smutný.

Šokující pohledy na mnohohlavý dav evakuovaných lidí posypaných bílošedým prachem s hrůznými výrazy v obličejích, kteří z Manhattanu přicházeli po mostu do Queensu, se střídaly s obdivem ke statečnosti záchranářů a hasičů, kteří nasazovali své životy pro záchranu druhých, a k duchapřítomnosti a solidaritě obyvatel New Yorku.

„Deset let od teroristického útoku na USA uběhlo neskutečně rychle,“ říká klenečský starosta. „Spojené státy bojují s teroristy, aby se události z 11. září 2001 neopakovaly, ale nejsem si jist, zda je to boj úspěšný,“ konstatuje Karel Smutný.

„Hrozba využití letadel jako zbraní stále trvá a ne jen od teroristů, existuje možnost jejich zneužití i zločinci,“ pokračuje Smutný.
Vzpomínku na deset let starou událost, která zahýbala celosvětovým děním, zasazuje do širších souvislostí.

„S prohlubující se celosvětovou ekonomickou krizí stoupá agresivita lidí, zvětšují se sociální rozdíly i možnost útoků. Světoví politici, ale i ti naši by se měli vážně zamyslet, kam vedou svět i naši zemi. Bez rychlé změny nás neohrozí změna klimatu, ale zhroucení stávající společnosti,“ varuje očitý svědek teroristických útoků.