Kliknutím zvětšíte„Zatím neexistuje žádný nástroj, který by dokázal odlišit kvalitního učitele od toho dávno vyhořelého, přestože oba dostanou za svoji práci stejnou odměnu,“ připomíná a vzápětí dodává: „Nicméně si nejsem jistá, že tak, jak je nastaven nyní, k nějakým změnám skutečně povede. Jeho podoba je dost nejasná a budí ve mně pocit, že stejně nakonec všich-ni učitelé zůstanou ve druhém stupni. Prozatím nejsou nastaveny konkrétní standardy, které by měli učitelé jednotlivých stupňů splňovat a není ani jisté, podle jakých kritérií se bude postup hodnotit. V této fázi tak pro mě zůstává pouze dobrým odrazovým můstkem ke změně v českém školství, ale v současné podobě určitě mladé lidi k učení nepřivede, možná právě naopak je odradí nutností dalšího zkoušení po dvou letech za směšný finanční příplatek.“
Veronika měla pedagogický vzor ve své rodině. její babička učila 40 let na základní škole.
„Když jsem byla malá, často jsem slýchávala, že budu učitelka po babičce, a já to zarytě odmítala. Šla jsem studovat dějepis a základy společenských věd, protože to byly předměty, které mě na gymnáziu bavily, ještě jsem zvažovala ještě studium mediální komunikace a andragogiky. Po čase jsem však došla k závěru, že chci zůstat u učení dětí.“
Svoji praxi zahájila dvouletým působením na základní škole v Brandýse nad Labem, na domažlickém gymnáziu nyní vyučuje občanskou výchovu.
49
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
