V roce 1264, kdy je zmiňována poprvé, náležela ves jistému Petrovi. Ve 14. století se stala majetkem děkanské kapituly sv. Apolináře v Praze. Nejpozději v tomto období zde vyrostl kostel svatého Jiří. V průběhu 15. století drželi ves v zástavě majitelé poměrně vzdáleného Pořejova, ale již na konci tohoto století připadla k Horšovskému Týnu. Zdejší tvrz je zmiňována teprve v roce 1548, kdy již byla pustá. Místo tvrze se dosud nepodařilo lokalizovat. Stávala patrně v blízkosti kostela. Urbář z roku 1587 tu uvádí 19 hospodářů. Velikost obce se nezměnila ani po stech letech, kdy zde v roce 1757 hospodařilo 19 poddaných. Ve vsi stála již tehdy škola. Roku 1930 se ves skládala ze 39 usedlostí obývaných 225 osadníky. Roku 1991 je zde uváděno již jen 27 trvale obydlených domů a pět opuštěných. Žilo zde 114 obyvatel.

Na mírném návrší v jižní části obce stojí gotický kostel s prastarým jiřským zasvěcením. Stavbu s polygonálním závěrem zaklenutým žebrovou klenbou a osvětleným zčásti ještě gotickými okny doplňuje mohutná hranolová věž. Gotická loď byla před rokem 1757 prodloužena, nově sklenuta a doplněna nástropními malbami od horšovskotýnského malíře A. Krause. Vnitřní barokní zařízení je z poloviny 18. století. Při kostele stojí budova patrové fary datovaná na portálu rokem 1739. V blízkosti kostela se zvedá mohutný osmiboký taras o průměru 20 kroků, v jehož středu je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Zcela zvětralé torzo světce je datováno do roku 1747. Na vrcholu tarasné zídky stojí 8 sloupů s částečně dochovanými kamennými koulemi. Původně snad v těchto místech stávala kaple nebo jiná stavba neznámého využití.

Severní fronta obdélné návsi zahrnuje několik statků se zdobenými fasádami, například čp.13 z roku 1883. Za vsí, při silnici do Křakova a do Pocinovic, stojí zděná neogotická kaplička. Při účelové komunikaci do Věvrova jsou za vsí po levé straně boží muka. Na hřbitově je zachováno několik gotizujících náhrobníků s fiálami, vyrobenými z umělého kamene.

K obci patří ještě místní části Pocínovice a Šlovice. Narozdíl od Pocínovic na Dolním Chodsku, je ves Pocínovice, položená mezi Semněvicemi a Bukovcem, většině zájemců o historii regionu zcela neznámá. Ve středověku tvořila část Pocínovic společný statek s dílem nedaleké vsi Věvrov. Stejně tomu bylo i v roce 1379, kdy části obou vsí náležely zemanovi Jindřichovi. Zbývající část Pocínovic vlastnil klášter v Kladrubech. V roce 1410 je zde zmiňován dvůr vladyky Hrdoně. Kolem roku 1757 vlastnili svobodnický dvůr Jan František Perglár z Perglasu. K němu tehdy náleželi 4 podruzi, ubytováni v panských chalupách, a rybník. Zřejmě již tehdy tady byl vystavěn zámeček uváděný ve 2. pol. 18. století za majitele Rudolfa z Geysau. Po připojení Pocínovic k Horšovskému Týnu byl využíván jako panský dům. Na mapě vsi z roku 1838 je zaznamenán dvůr obdélného založení s ovčínem, dvěma zděnými budovami a obdélný rybníček. Tehdy žilo v obci složené ze 33 usedlostí 240 obyvatel, mezi nimi 4 židovské rodiny. V roce 1930 měla ves 39 usedlostí a 196 obyvatel. V současné době slouží ves převážně k individuální rekreaci, najdeme zde udržovanou obdélnou kapli s polygonálním závěrem a plechovou věžičkou. Kaple zasvěcena zřejmě Panně Marii je na fasádě datovaná r. 1883.

V těsné blízkosti Pocínovic leží místní část Šlovice. Ty jsou starší než předcházející dvě obce. Již v roce 1235 a opět v roce 1242 je zmiňován jistý ,,Sobehrid filius Crinin de Hlouicz“ – Soběhrd, syn Černíka ze Šlovic. Roku 1379 náležely Šlovice zčásti Ješkovi a zčásti faráři z Bukovce. Za husitských válek patrně zpustly. V roce 1454 je držel Jan Šlovický z Vraného. Šlovičtí zemané jsou od počátku 16. století připomínáni jako majitelé blízké tvrze v Puclicích. V roce 1546 jsou pusté Šlovice uváděny jako součást Puclického statku. V roce 1765 připadl puclický statek se Šlovicemi Horšovskotýnskému panství. V roce 1930 stálo ve vsi 17 usedlostí obydlených 85 obyvateli a roku 1991 již jen 7 usedlostí obydlených 17 obyvateli. Starší část vsi se třemi selskými dvory je situována na terénní hraně nad rybníkem. Zde patrně stával také kdysi rodový dvorec Šlovických ze Šlovic. Pod statkem č. 1, datovaným na fasádě rokem 1889, stojí nově opravená polygonální kaple.