Já ani Ruda Švec zase francouzsky a ani anglicky, a tak vše zachránila dcera a ruce a nohy. První ledy roztály hned při návštěvě Domu dějin Holýšovska. Paní Véronique Roche s manželem vyslechli zřejmě fundovaný výklad vedoucího domu v anglickém jazyce a potom vše zůstalo již jen na nás. Při společném rozhovoru vycházelo najevo čím dál více souvislostí, proč paní Véronique do Holýšova vůbec zavítala. Pobočný koncentrační tábor v Holýšově se stal na nějakou dobu v závěru války i dočasným a nedobrovolným domovem členů její rodiny.
Rodina Roche byla v období války významně zapojena do protiněmeckého odboje. Po rozkrytí jedné z odbojových skupin došlo na zatýkání a v neslavně proslulém francouzském vězení Romanville skončila její babička Lucie Roche a její teta Paulette Roche. Po vyšetřování německým gestapem byly obě odeslány dne 18.4.1944 do koncentračního tábora v Ravensbrücku a odtud do dalších věznic a táborů. Babička Lucie Roche skončila v německém táboře Wattenstadt a její dcera, Paullete Roche, zamířila v červnu roku 1944 z koncentračního tábora Ravensbrück do pobočného koncentračního tábora v Holýšově. Zde byla nasazená do práce v muniční továrně a nějaký čas působila i v trestním komandu s názvem „Strassenkolone“, kam byly umisťovány vězeňkyně za spáchání různých provinění.
Toto komando potom bez ohledu na období a počasí budovalo nové cesty a silnice právě v areálu muniční továrny Werk II. Dne 5. 5. 1945 byla osvobozena v Holýšově polským vojenským uskupením a o den později se dostala do péče spojeneckých jednotek.
Vůbec nejsilnějším zážitkem, a to i pro nás tiše spolustojící, byla návštěva areálu bývalého pobočného tábora v Novém Dvoře. Ta tichá vzpomínka za příbuzné byla silnější než jakékoliv sebecitlivější slovní projevy. Po návštěvě bývalé muniční továrny II., dnes průmyslového areálu, kdy se Véronique s manželem poprali i s kopřivami zarostlým ostnatým drátem i hustým podrostem, aby navštívili poslední opuštěné budovy bývalé muničky, oba společně konstatovali, že i když mají o Holýšovu značné informace z internetu, žádná nenahradí skutečný zážitek, kdy se pohybovali v trojrozměrném prostoru s vědomím, že zde chodila před 74 lety i jejich v Holýšově vězněná teta.
Na konci velice příjemného setkání paní Véronique Roche přislíbila, že do Holýšova doručí i vzpomínky tety Paulette Roche, které o svém věznění i v Holýšově sepsala.
Jan Valeš