Úřady Státní správy politické a soudní byly po svém zřízení v roce 1850 rozptýleny v Domažlicích v řadě obecních budov a v Chodském hradu. I v jiných okresních městech sídlily ve stísněných, zdravotně závadných místnostech a budovách. Proto byla ve 20. letech do státního rozpočtu zařazena položka na stavbu úředních domů v okresních městech celé Československé republiky.

V dubnu roku 1921 bylo z nařízení Prezidia zemské správy politické v Praze zahájeno komisionální šetření s účelem zjištění stavu úředních prostor. Výsledek byl žalostný, se závěrem, že novostavby úředních budov, nejen v Domažlicích, jsou nanejvýš nutné.

Na stavbě měli zájem i zástupci Města Domažlic a 21.4. 1921 na schůzi zastupitelstva se dohodli, že město nabídne Státní správě bezplatně pozemek jako stavební místo.

Souhlas se záměrem vybudovat novou úřední budovu v Domažlicích vyslovilo 13. 12. 1922 Ministerstvo vnitra a v březnu 1923 i Ministerstvo financí s tím, že v nejbližší době bude zadáno zpracování náčrtů a projektu s rozpočtem. Vypracováním byl pověřen architekt profesor Ladislav Skřivánek z Prahy.
Dvoupatrová úřední budova byla situována severozápadně od města na dominujícím místě se sklonem k jihovýchodu. Na volném prostranství před hlavním vchodem bylo projektováno náměstíčko a sad. Vlastní objekt se vymykal v dané době zvyklostem a historickému významu Domažlic. Jeho rozměry působily na pozadí vilové čtvrti až násilně.

Stavební řešení bylo cele podřízeno funkci účelu budovy. Tento funkcionalizmus byl částečně zjemněn renezančními prvky – bosáží, římsami, rizality, uspořádáním oken. Hlavní vchod byl umělecky pojat, na fasádě znak republiky, měst a tehdy i módní sluneční hodiny.

V 60. letech bylo vhodně využito podkroví pro další kanceláře. Konstrukčně se jedná o dvoutakt obdélníkového půdorysu uzavírající dvůr – atrium.
Dispoziční řešení vycházelo ze schváleného stavebního programu investora – státu. V suterénu registratura, sklepy, prádelna, mandlovna. V přízemí úřady berní správy, četnická stanice, ubikace pro četníky, věznice a byt dozorce vězňů. První patro bylo vyhrazeno pro okresní soud, kancelář důchodkové kontroly a evidenční katastr.

V druhém patře kanceláře okresní správy politické a byt hejtmana, který sestával ze 6 pokojů, kuchyně, pokoje pro služebnou a příslušenství.

Stavbu úřední budovy schválilo 18. srpna 1925 Ministerstvo veřejných prací a 18. března 1926 proběhlo šetření za účelem udělení stavebního povolení. Koncem listopadu 1926 se začalo stavět. Vedením stavby byl pověřen stavitel František Hladeček z Plzně, stavební dozor vykonával Jaroslav Výborný, technický komisař Zemského úřadu v Praze. Stavbu organizovaly ústřední pražské orgány včetně výběrových řízení a nasazování stavebních firem. Trvala tři roky a náklady na ni dosáhly 4 087 000 Kč. Povolení k užívání úřední budovy bylo vydáno 2. 7. 1930. Kolaudaci stavby řídil 23. října 1930 Ing. Jaroslav Skokan, odborný rada ministerstva veřejných prací.

Lidé a úřady se v budově za dobu 85 let často měnily, Domažličané si na novou dominantu zvykli. Nápis na čelní fasádě z roku 1930 by měl však přetrvat věky: "Nechť rodí se z vůle Boží ti velcí, kteří nám svobodu národa i v těžkých dobách uhájí."
Autor: Karel Frait