Život většiny lidí na Domažlicku se za uplynulých 25 let od politických změn v listopadu 1989 nezhoršil, míní Ladislav Urban, předseda domažlického okresního výboru KSČM. Upozorňuje zároveň na nízkou morálku a problémy u některých skupin obyvatel v sociální oblasti.
Co se podle vás za uplynulých 25 let změnilo k horšímu?
K tomu, abych mohl seriozně posoudit uplynulých 25 let, bych musel napsat knihu. Horší změny vychází z toho, že pravda a láska nezvítězily nad lží a nenávistí. Vítězí lež, chamtivost, nenávist, korupce a nízká morálka společnosti. Ekonomika v Čechách je v rukou zahraničních vlastníků a několika domácích oligarchů. Z každé vydělané nebo utracené koruny odplývá zisk do zahraničí.
Sociální oblast je poznamenaná fenoménem dnešní doby, kdo na to má, může žít jako král, kdo čeká na stát nebo charitu, má trochu smůlu. Klesá průměrný důchod k průměrné mzdě. Rostou výdaje na zdravotnictví, bydlení, ale i na vše ostatní. Není dost prostředků na sociální služby. Nezaměstnaní ví své. Pokud jde o politiku, ta je výrazem vývoje společnosti. Prioritu hrají osobní a skupinové zájmy. Demokracie se změnila v demokraturu. Také rozpad Československa nebyl dobrým počinem.
Jak se podle vašeho pohledu vyvíjely životní podmínky lidí na Domažlicku?
Život většiny lidí na Domažlicku se za uplynulých 25 let obecně nezhoršil. Těžíme z blízkosti Německa, kam dlouhodobě řada lidí jezdí za výdělkem. Tím se snižuje procento nezaměstnanosti a tzv. pendler získává vyšší platovou úroveň podhodnoceným kurzem koruny. Přes zánik většiny závodů v okrese vznikla řada nových kapacit, i když bohužel ne na náročné práce.
Mohli třeba místní i výše postavení politici udělat víc pro to, aby třeba odvrátili zavírání podniků, omezování dopravních spojů apod.?
Politici místního formátu měli dost malé možnosti ovlivnit zavírání podniků. Konečně soukromý vlastník si nedá radit. Obchodní síť vyřešily zahraniční markety a lidé si, dle mne, žijí velice dobře, bohužel do značné míry na úkor života příštích generací. V republice nám nepatří již téměř nic a dluhy by se měly platit. Také omezování dopravní obslužnosti bylo kompenzováno rozvojem individuální automobilové dopravy – na jedné straně větší komfort – na druhé straně daň flexibilitě, životnímu prostředí i ekonomice.
Vidíte naopak nějaké změny, které prospěly Česku nebo přímo Domažlicku?
Změny samozřejmě nastaly. Jak hlásalo OF v roce 1990, každá vláda něco nového udělá. Ale vážně, vzniklo mnoho nových výrobních technologií, rychlý vývoj informačních technologií, nanotechnologie, lékařství, všude je samozřejmě vidět řada změn, které prospívají nám všem. Bohužel to má i stránku druhou, vytěsňování pracovních sil z pracovního procesu, růst nezaměstnanosti. Na to, co přineslo uplynulých 25 let, se obvykle říká volností cestování, širokým vějířem možností jak a kam směřovat své aktivity, ale to přineslo kromě kladných stránek i gemblerství, drogy, prostituci. V obcích se více dbá na opravy domovního fondu, budování cyklostezek, turistických tras apod.
Podařilo se KSČM prosadit v obcích na Domažlicku nebo třeba i na celonárodní úrovni nějaké zásadní věci?
Komunisté většinou byli v opozici, ale snažili se podpořit všechny projekty ve prospěch občanů. Příklad bych dal z Tachovska. Vesnička Kostelec má několik volebních období komunistické vedení. Podařilo se mnoho věcí. Realizovaly se již tři bytové zony, pozornost je věnována památkám, obec převzala v Ostrově před 7 léty od plzeňského biskupství kostel a kapli, které opravila. Prosadila strategickou průmyslovou zónu Ostrov, která přináší zaměstnání pro část Tachovska a Plzeňska. V obci se daří spolkové, kulturní, sportovní činnosti a byla letos oceněna jako vesnice Plzeňského kraje.