O chodském psu píše už J. Š. Baar a Mikoláš Aleš jej použil jako předlohu pro kresby v románu Psohlavci. Přesto by toto plemeno ve druhé polovině minulého století upadlo téměř v zapomnění, nebýt několika nadšenců, kteří se pokusili – a nutno dodat že úspěšně – o jeho znovuvytvoření.

Pomocí inzerátů se našli dva psi a jedna fena, která v roce 1985 porodila prvních 6 štěňat, odpovídajících historickému standardu a od té doby se tihle psi zabydleli nejen v Česku, ale i v zahraničí.

Do Chodské Lhoty jich v sobotu přijelo se svými páníčky 300, z toho 34 z jedenácti zemí Evropy – nejdále to měli majitelé z Litvy.
Nad výstavou přijal záštitu Plzeňský kraj a kromě vedení Klubu přátel chodského psa se jejího zahájení zúčastnil předseda Českomoravské kynologické unie Lubomír Široký, krajský radní Jaroslav Šobr, senátor Jan Látka a představitelé obce.

U prezentace jsme zastihli hlavní poradkyni chovu Ivanu Soldánovou z Brodku u Prostějova, která ještě před zahájením výstavy objasnila její průběh.
„Po prezentaci a zahájení začíná vlastní posuzování. Psi jsou rozděleni podle pohlaví a věku do jednotlivých tříd, kterých je osm. Tady máme tři kruhy, každý rozhodčí má jeden a tedy 100 psů. Ti chodí ve skupinkách, rozhodčí posuzuje nejprve celou skupinu, potom každého jednotlivě a zadá známku. Z každé třídy se stanoví pořadí prvních čtyř a první pak postupují do závěrečných soutěží. Výstava má 5 kategorií, na závěr se uděluje 9 titulů."

„Dnešní výstava je největší, jakou jsme kdy dělali. 300 přihlášených psů je hodně a je to vlastně historicky největší návrat těchto psů na Chodsko. Výstavu připravovalo 10 až 15 lidí téměř dva roky a stála nás přibližně 150 tisíc korun, kraj přispěl 20 tisíci," uvedl Karel Peroutka z Blovic, místopředseda klubu, jednatel a referent pro výstavy.
Chodský pes je středně velký ovčáckého typu s dlouhou srstí s bohatou podsadou, díky níž je otužilý a odolný povětrnostním vlivům. Jeho pohyb je lehký a volný a pes se vyznačuje temperamentní povahou bez známek nervozity. Ke členům rodiny a zvláště dětem je přítulný, cizích lidí si nevšímá, ale při ohrožení svých lidí umí být ostrý a útočný. Lze ho využít ke slepeckému výcviku, pro záchranářské práce v lavinách, střežení stád i práci v zápřahu. Tolik charakteristika psa na webu klubu a skutečnost na zaplněném hřišti v Chodské Lhotě tomu odpovídala.
Většina psů byla v poklidu, jen pár jedinců chtělo možná komunikovat s jinými, ale to jim páníčkové příliš nedovolili.
Před rozhodčími chtěli obstát všichni, ale jak už to chodí, vyvolených bylo jen málo. Cenu nejvyšší si v kategorii mladých odnesl Yorick Krosanda Zdeňka Dvořáka z Brna, vítězem veteránů se stal Lexus Speed z Filova majitele Jiřího Hřebíčka z Chelčic u Vodňan, v kategorii fena to byla Bea z Chrámeckých vinic Karla Peroutky z Blovic, v kategorii pes zvítězil Brix Zejerix Břetislava Červeného z Frenštátu pod Radhoštěm. Poslední dva pak byli oceněni jako nejlepší z chovu.

Lhotečtí fotbalisté, kteří spolu s obecním úřadem zajišťovali potřebné zázemí včetně občerstvení měli plné ruce práce, odměnou jim budiž uznání hlavního pořadatele Karla Peroutky.
„Všechno fungovalo perfektně a musíme vyslovit jen uznání."

Pro mnoho návštěvníků, kteří si našli během soboty cestu na hřiště v Chodské Lhotě, bylo setkání s plemenem chodského psa premiérové. V zájmu zdravého patriotismu se možná na Chodsku objeví další psi, kteří zde kdysi dávno byli doma.

Autor: Zdeněk Huspek