VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bratři Tšídové stáli za rozvojem Kdyně

Kdyně - Kdyně – V letošním roce si Kdyňští připomínají 90. výročí úmrtí Emila Tšídy, významného sokolského a vlastivědného pracovníka, regionálního historika Kdyňska a Pošumaví a starosty Kdyňské a Šumavské župy.

3.4.2016
SDÍLEJ:

POMNÍK EMILA TŠÍDY na vrchu Ráj byl obnoven za necelý měsíc. Slavnostně odhalen bude 28. záříFoto: Deník/ Helena Bauerová

Emil Tšída se podílel na výstavbě místní sokolovny, byl starostou tělocvičné jednoty, ale hlavně dokázal inspirovat místní sokoly a kulturní život na Kdyňsku.

Zemřel 1. prosince 1926 a na jeho památku byla zhotovena deska s jeho reliéfem, která byla 8. května 1927 slavnostně odhalena na kamenném podstavci umístěném na vrchu Ráj.

„Tento památník byl v roce 1939 zničen Němci, kteří Emila Tšídu neměli rádi, neboť byl vyznavačem češství. V září 2009, kdy uplynulo sedmdesát let od této nepříjemné události, jsme se památník spolu s Novoveskými, pro které má toto místo velký význam, rozhodli obnovit," uvedl starosta Kdyně Jan Löffelmann.

Na stavbu více než pětimetrového kamenného podstavce bylo třeba čtyř kubických metrů kamene.
„Našli jsme původní základ, a proto se dal postavit výškově i rozměrově stejný pomník, na nějž jsme umístili původní dochované desky s reliéfem Emila Tšídy," vysvětluje kdyňský starosta.

Nejen z toho je patrné, jak si tohoto významného rodáka Kdyňští váží.
„Byl to opravdu pro naše město velmi významný člověk. Nejen že se zasadil o stavbu sokolovny, která nám slouží dodnes, ale je také autorem prací o zemských hranicích na Chodsku, železných hutích, sklářství, Židech v obvodu koutského panství a o minulosti kdyňského kraje. Z jeho nápadu a přičinění vzniklo například stromořadí Na Šibenici a lipová alej na kdyňském náměstí. Pro Kdyni zůstal aktivní i přesto, že ho přebrala Šumavská a Plzeňská župa sokolská," pokračuje Löffelmann.

I přes obrovské zásluhy nemá Emil Tšída hrob.
„Emil Tšída zemřel 1. prosince 1926 a v Plzni měl na tehdejší dobu opravdu pompézní pohřeb se všemi poctami. Urna s jeho popelem byla umístěna do sokolské síně slávy v Plzni. Uchovala se celou válku. V roce 1948, když musela být síň slávy zrušena, se urna ztratila a dodnes se nenašla," dodal kdyňský starosta.

Významnou osobností z kdyňské historie je i starší bratr Emila Tšídy Ferdinand Antonín. Obchodník, starosta a významný představitel společenského života zemřel ve věku 68 let přesně před sto lety. Výročí jeho odchodu připadlo na pátek 25. března.

Ferdinand Tšída byl majitel koloniálního obchodu ve Kdyni v Komenského ulici a spolumajitel továrny na strojní výšivky. Mezi léty 1875 až 1912 zasedal v obecním zastupitelstvu, z toho byl v letech 1891 až 1905 starosta města. V roce 1872 spoluzakládal Sbor dobrovolných hasičů a až do roku 1905 byl jeho velitel. V roce 1883 se podílel na založení Tělocvičné jednoty Sokol a ve svém domě uvolnil místnost, kde se cvičilo.

Stejně jako jeho bratr Emil byl velmi činný, a to jak ve společenské, tak i školní oblasti.
Pracoval jako předseda Měšťanské besedy a v roce 1886 byla jeho zásluhou zřízena dvouletá pokračovací průmyslová škola.
Za jeho starostování byla postavena a 3. dubna 1899 slavnostně otevřena Dvouletá chlapecká škola měšťanská.

Jeho vize prospěla i rozvoji podnikání ve městě.
„Spolu s obchodníkem A. Augsteinem a tehdejším ředitelem přádelny Josefem Novotným prosadili, že budovaná železniční trať Domažlice-Klatovy povede přes Kdyni. První vlak po ní projel 30. září 1888.

Ferdinand Antonín Tšída je pohřben na hřbitově ve Kdyni v hrobě u zdi kostela.

Autor: Helena Bauerová

3.4.2016
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Veřejné záchody v Chodské ulici v Domažlicích. Záměr na jejich rekonstrukci narazil na stanovisko památkářů a sousedů.

Domažlice na veřejné WC stále čekají

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Poberta vybral auto u Draženova

Draženov – Zloděje zřejmě přilákal mobilní telefon, který ležel před sedadlem spolujezdce v uzavřeném audi, které stálo nedaleko Draženova.

Poběžovickou pouť ozdobí muzika, historický program i půlmaratón

Poběžovice – Poběžovický pouťový festival nabízí návštěvníkům třídenní nabitý program. 

Kanický zámek chystá ochutnávky i prohlídky

Kanice – Po roce se kanický zámek opět otevírá veřejnosti. V sobotu se bude konat ochutnávka vín a marmelád, na neděli je přichystán den otevřených dveří.

Kolovečtí připravili třídenní pouťové slavnosti

Koloveč – Oslava 820 let založení městyse Koloveč na Domažlicku se koná od pátku do neděle 18. – 20. srpna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení