„Kdopak nám to loupe perníček?” ptala se s úsměvem učitelka poběžovické mateřské školy Pavla Psutková v okamžiku, kdy se ve středu odpoledne zakousl demoliční bagr do plechově střechy budovy školky, která po třiceti letech provozu mizí z povrchu zemského za dunivého zásahu těžké techniky.
Nezmocňuje se vás nostalgie při pohledu na hroutící se stěny, mezi kterými jste dlouhá léta pracovaly?, ptám se učitelky Psutkové i ředitelky Lenky Pekárové.

„Ani ne, těšíme se, že do roka na stejném místě vyroste nový areál, který už nám nebude přidělávat tolik starostí,” odpovídají svorně. Provoz stávající školky musel být před dvěma lety ukončen, protože nevyhovoval technickým a hygienickým normám.

Děti od té doby denně dojíždějí do náhradního objektu ve čtyři kilometry vzdáleném Mnichově. Komplikací je dovoz teplého jídla pro předškoláky nedostačující velikost narychlo poskytnuté budovy bývalé mnichovské školy. Odloučenost od Poběžovic přináší i mnoho dalších jednotlivostí, které personál musel ´řešit za pochodu´.

Dnes už nevyhovující budova byla postavena na konci sedmdesátých let v tehdejší ´Akci Z´ formou montované dřevěné technologie. Její životnost po třiceti letech dosáhla vrcholu. I během let, kdy byla naplno využívána, neušetřila Poběžovické problémů. Tenké stěny v mrazivých zimách donutily topiče, aby ve školce nocoval a stálým přikládáním alespoň v mezích možností uchoval teplo pro ráno přicházející caparty.

„Byla jsme mezi prvními předškoláky, kteří v roce 1981 do tehdy zbrusu nové školky nastoupili,” zavzpomínala Pekárová a pokračovala: „Velmi mne tehdy ovlivnila paní učitelka Jiřina Šerlovská, díky jejímuž přístupu jsem od té doby věděla, že až budu velká, chci pracovat v mateřské škole.”
Její dětský sen se splnil a byl dokonce povýšen o úroveň výš. „Cítím povinnost dovést poběžovickou školku do nové etapy v novém areálu.”

Sychravé počasí s jemným deštěm symbolicky podkreslilo středeční zásah bouracího bagru, který neúprosně během krátké chvilky rozbořil bývalou spojovací chodbu areálu. Jako víčko od konzervy sardinek se zachycena nůžkovitým ramenem stroje odrolovala plechová střecha. Vzápětí se po vzoru padajícího podzimního listí lehounce snesla na zem, na podloží plné cihel, ztrouchnivělého dřeva, zbytků vatové výplně izolace stěn a dalšího harampádí, které vzniklo při předchozích ´zakousnutích´ stroje do budovy. Zásahy bagru ve vznikajícím torzu budovy nelítostně obnažily původní sololitové desky, které byly základem tenkých stěn.

Díky vlhkému počasí se demoliční zásah obešel bez obligátních mraků prachu, které se staly synonymem pro bourací práce. „Demolice budovy jde rychle, komplikace se mohou vyskytnout v základech,” zaznělo v hloučku stavbařů.

O den později, ve čtvrtek, se na staveništi předávaly klíče od budovy. Ty dělníkům prostřednictvím ředitelky Pekárové poslali předškoláci na tabulce s hodinami, které vyznačují termín 1. září 2012, kdy by chtěli přijít do nové školky.

„Čeká nás ještě dokončit výběrové řízení na dodavatele vnitřního vybavení,” popsal poslední chybějící krok přípravné fáze starosta Hynek Říha. Radnice musí do 7. listopadu také vypracovat první monitorovací zprávu o průběhu celého projektu Modernice MŠ Poběžovice.

Celkové náklady dosáhnou částky 60,5 milionu korun. Z nich 55,5 milionu pokryje dotace z Regionální operačního programu NUTS II Jihozápad. 4,5 milionu poskytl Plzeňský kraj.