Alena Schillerová: Česká ekonomika je stále ve skvělé kondici

Ze všech stran se nyní ozývají varovné hlasy, že ekonomika zpomaluje a téměř za rohem je krize. Jak na tom jsme?
Byla jsem v lednu mezi prvními, kdo uvedl, že ekonomika brzdí a tyto signály jsem vysílala už loni. Proto jsem nabádala vládní kolegy, aby se chovali hospodárně a začala jsem řešit tzv. černé duše čili neobsazená ministerská místa. Díky systému, který jsem nastavila, jsme ušetřili 3,4 miliardy korun.

Přesto tvrdím, že česká ekonomika je stále ve skvělé kondici. Zpřesněná makroekonomická predikce hovoří o růstu 2,4 procenta, což je sice zpomalení, ale jde o vrácení k dlouhodobému průměru.

Tento růst by mohl vydržet do konce volebního období?
Nemám věšteckou kouli, ale podle mého odhadu by plus minus mohl oscilovat kolem této hodnoty. Jako ministryně financí mám ovšem i roli stabilizátora ekonomiky, a proto musím zohledňovat celou řadu faktorů včetně těch vnějších.

Ministryně Dostálová: Stavební řízení si pohlídá stát, obce mohou být podjaté

Proto jste vyzvala ostatní ministry, aby ve svých resortech ušetřili deset procent na provozních výdajích?
Zcela férově jsem své kolegy letos v lednu vyzvala k debatě o rozpočtu na rok 2020 a dala jim najevo, že musejí ve svých kapitolách ušetřit.

Poslechli vás?
Začala jsem resorty spravovanými hnutím ANO a musím říct, že tam jsme se dohodli. Jednání s kolegy z ČSSD ještě probíhají. Prostor k úsporám vidím jednak v krácení provozních výdajů o deset procent, jednak ve snížení počtu státních zaměstnanců, což se nedotkne učitelů, nepedagogů, ozbrojených složek, ale jen úředníků.

Na ministerstvu financí skončí deset procent zaměstnanců, avšak týká se to hlavně centrály, obavy z rušení územních pracovišť finanční správy nejsou na místě. V tomto duchu očekávám vstřícnou spolupráci od svých vládních kolegů, ale přikazovat jim nic nemohu ani nechci, neboť neznám detailní potřeby jejich resortů.

No a poslední věcí je revize sociálních dávek, kde by v roce 2020 výdaje měly činit 660 miliard, což je obrovské číslo, byť velkou část z něj dělají důchody. Co ale udělat můžeme a lidé to po nás žádají je legislativně zastavit různé šmejdy v oblasti obchodu s chudobou a bydlením.

Nenašla by se nějaká miliarda i v různých slevách na dani? Třeba odpočet na nepracující manželku leckdy uplatňují bohatí podnikatelé, nebo na dítě ho požadují oba rodiče, ačkoliv nárok má jen jeden.
Od koaličního partnera občas slýchám, že bychom se měli bavit o revizi daňových výjimek a slevách, čemuž se nebráním. Až to dají na stůl, můžeme diskutovat, i když to nelze vytrhnout z celého balíku výjimek, jichž jsou za 25 let desítky.

Andrej Babiš: Premiérem chci určitě být do roku 2025

Ne ze všech mám radost, ale je třeba říct, že mnohé z nich mají sociální dopady, sleva na dítě se třeba v minulém období zvedala několikrát. Dnes ji máme největší v Evropě a vnímáme to jako významné prorodinné opatření, pro jehož zrušení bych nikdy ruku nezvedla.

To lze říct i o rodičovském příspěvku, který jste slíbili zvednout na 300 tisíc korun, ale nemůžete se dohodnout, koho se má týkat. Už víte, jak to bude vypadat?
Určitě nebudu živit konflikt, který tady do značné míry rozdmýchávají média. Chci zdůraznit, že naše vláda zvýší rodičovský příspěvek, který byl v roce 2012 stanoven na 220 tisíc, téměř o 40 procent, tedy na 300 tisíc korun. Ve vládním prohlášení a koaliční smlouvě ale není ani slovo o tom, koho by se to zvýšení mělo týkat.

Teď vám výsledek koaličních jednání nesdělím, protože ho neznám, ale moje podmínka zní, že tu částku musíme zasadit do kontextu celého rozpočtu. Pokud by se měla týkat všech dětí do čtyř let k 1. lednu 2020, vyšlo by nás to na 11,2 miliardy korun. Hledáme tedy co nejspravedlivější a zároveň rozpočtově přijatelné řešení.

Tento slib v nějaké podobě dodržíte, ale co bude se snížením daně z příjmu fyzických osob? Premiér Babiš Deníku řekl, že hovoří o minimálně 19 procentech, přičemž ve variantě propojení zrušení superhrubé mzdy a plateb za státní pojištěnce by to bylo až 15 procent.
Ve vládním prohlášení máme závazek zrušit superhrubou mzdu, což by přineslo efektivní snížení daně pro zaměstnance z 20,1 na 19 procent. A také zmenšení solidární přirážky u příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy na 23 procent. To už obsahoval daňový balíček na letošní rok, ale z něj jsem to nakonec vyňala, protože jsme neměli vládu s důvěrou a ve sněmovně pro to nebyla podpora.

Co se týká zrušení plateb za státní pojištěnce, tak nešlo o žádný finální návrh, ale o úvahu, která se nešťastným způsobem dostala ven a byla zcela vytržena z kontextu. Nyní je to mrtvá věc. Podle mě je to škoda, protože za debatu na odborných úrovních to určitě stálo.

Předseda ČSSD Jan Hamáček: Dělám vše pro to, aby se k nám voliči vrátili

Rozpočtové příjmy by měla vylepšit i zvýšená spotřební daň na tabák, alkohol a hazard. Co vás k tomu vedlo?
Především tlak ministra zdravotnictví a předsedkyně vládního výboru pro prevenci závislostí, kteří mají tvrdá data o enormní spotřebě cigaret a alkoholu, bohužel hlavně u mladistvých. Veškeré náklady na léčbu důsledků kouření činí sto miliard ročně, u alkoholu 56 miliard, takže oproti tomu příjem státního rozpočtu ve výši zhruba osmi miliard je marginálie.

U hazardu se vždy mluvilo především o nebezpečí výherních automatů, ale proč chcete vyšší sazbu daně i na kurzové sázky a loterie, což je spíš zábava?
Ministerstvo financí za Andreje Babiše připravilo revoluční zákon o hazardu a jeho zdanění. Po dvou letech jsem prezentovala v léčebně Bohnice výsledky, které tato norma přinesla. Jsou impozantní. Česká republika přestala být kasinem Evropy, máme místa, kde už není ani jedna provozovna s výherními automaty, třeba Praha 2. Ukazovala jsem fotografie, kde je dnes místo dřívější herny knihovna nebo společenská místnost.

Potírá se nelegální hazard. Nezapomínejme, že člověk závislý na hazardu strhává do neštěstí i své blízké, rodinu, děti, které jsou nevinnými oběťmi. Pan exmnistr Babiš tehdy předložil komplexní a promyšlený zákon, opřený o řadu analýz i Lafferovu křivku, která respektuje užitečnou míru zdanění, aby lidé nepřecházeli do šedé zóny. Tehdy bylo hnutí ANO ve sněmovně, bez ohledu na koaliční dohody, přehlasováno.

Nový šéf KDU-ČSL Marek Výborný: Za krizi rodiny nemohou homosexuálové, ale my

Já jsem se teď jen vrátila k původní předloze včetně tehdy navrhovaných sazeb (u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her z 23 na 25 procent, u loterií, bing a živých her z 23 procent na 30 procent, 35 procent pro technické hry zůstává stejná pozn. red.). U loterií žádný rdousící efekt nehrozí, protože tam jsou nejvyšší zisky.

Máte tentokrát slíbenou podporu ČSSD, na niž se můžete spolehnout?
Vyplývá to z dohody na koaliční radě. Součástí novely je i regulace rezerv u pojišťoven, které odvádějí na dani zhruba 2,6 miliardy ročně, což není mnoho. Díky tvorbě někdy nadbytečných rezerv totiž snižují míru zdanění. Nyní budou muset postupovat podle jasných pravidel, která nastavuje směrnice EU Solvency II. Shodu očekávám i na digitální dani, kterou zhruba do měsíce pošlu do meziresortního řízení. Pohybujeme se v rozmezí tří až pěti procent.

Čímž se zaváděním sektorových daní končíte, ačkoli sociální demokraté tlačí na vyšší zdanění bank?
Za sebe ano. Je třeba vidět, že bankovní sektor v Česku je výjimečně zdravý, což platilo i v době finanční krize. I tehdy měly banky zisky, natož dnes. To by byl argument pro jejich vyšší zdanění. Jenže já se obávám, že ony ze své přirozenosti nebudou chtít o své zisky přijít, a pokud zavedeme vyšší korporátní daň nebo zdaníme jejich aktiva, určitě ji odvedou.

Efekt přitom nebude příliš velký, odhaduji pět až deset miliard. Hlavně ale banky začnou zdražovat své produkty, zvednou poplatky, může se ztížit přístup k hypotékám nebo úvěrům. Nedoplatí na to velké firmy, ale drobní podnikatelé, malé a střední firmy. Nelze opomenout, že velké bankovní domy tady mají dcery, protože vnímají ČR jako podnikatelské prostředí, kde dlouhodobě platí určitá pravidla.

Kdybychom bez jakéhokoli signálu a aniž bychom to měli ve vládním prohlášení, zavedli speciální bankovní daň, mohly by přesouvat aktivity jinam a nechat nám pobočky, které tady daně odvádět nebudu vůbec. Tím by mohly českou ekonomiku poškodit mnohem víc, než bychom získali výběrem vyšší daně.

Na pořadu dne je také nelibost nad tím, že ekonomické giganty, které u nás působí, odvádějí zisk po zdanění jinam, nereinvestují ho v ČR. Spolu s premiérem Babišem jste se loni setkala s představiteli 26 největších firem, abyste s nimi o tom vedli dialog. Slyšeli na vaše apely?

Skutečně jsem tam seděla a musím říct, že některé zkratkovité odsudky vůči těmto firmám nejsou spravedlivé. Ony k nám přišly někdy v roce 2005 po boomu investičních pobídek, vybudovaly infrastrukturu, daly práci tisícům lidí a vytvářejí zisk, z něhož platí daně. Zcela legálně si pak ze zdaněných peněz vyplácejí dividendy.

Pokud to mezi sebou dělají matka a dceřiná firma, jsou dividendovou směrnicí EU od daně osvobozeny, když si je vyplácejí fyzické osoby, podléhají patnáctiprocentnímu zdanění. Kdyby to odcházelo do daňových rájů, je tam 35procentní daň. To je vše legální. Za loňský rok si podle údajů ČNB mezinárodní firmy působící u nás vyplatily 407 miliard, z toho 257 miliard na dividendách a 150 miliard reinvestovaly.

Politici nerozumí sportu. Vážím si Hniličky a Babiše, říká Miroslav Jansta

Pan premiér na ně apeloval, aby byl tento podíl ještě vyšší. My to nechceme regulovat, zavádět restriktivní povinnosti, ale příznivými podmínkami je přimět k žádoucím tuzemským investicím. Od toho je ovšem nutné striktně odlišit tzv. agresivní daňové plánování, kdy si firmy pomáhají fiktivními fakturami o poradenství, reklamě, zprostředkování.

To už nespadá pod pojem daňová optimalizace?
Ne, to je za její hranou a my to tvrdě potíráme. Tady hovoříme o daňových únicích kolem pěti až deseti miliard ročně čili nejde o stamiliardy. Přesto proti tomu bojujeme na všech frontách, mezi prvními přijímáme příslušné evropské směrnice, vyměňujeme si informace a všemi způsoby firmám takové jednání ztěžujeme.

V roce 2015 jsme zavedli hlášení o transakcích mezi spřízněnými právnickými osobami, což mělo obrovský preventivní účinek, řada firem podala dodatečné daňové přiznání, přineslo to zhruba dvě miliardy. V současném daňovém balíčku máme další opatření, podle něhož musejí firmy hlásit, kam posílají dividendy.

Nekalé praktiky se ovšem určitě netýkají firem, s jejichž zástupci jste se sešli v Lichtenštejnském paláci. Co vám vlastně řekli?
Říkali nám, že ačkoli tady mají nějaké problémy, především s nedostatkem pracovních sil, je pro ně strašně důležité, že se jim tady dobře žije, váží si českých zaměstnanců, neboť jsou spolehliví, pracovití, zodpovědní a z jejich hlediska je Česká republika zemí s dobrou vymahatelností práva, což je pro jejich podnikání strašně cenné. A pro nás také.

Válku v Donbase může ukončit jedině Putin, říká senátor Tomáš Jirsa z ODS