Šedesátiletý Josef Němec, obchodník z Prahy, je už několik let majitelem usedlosti zámeckého typu v Tětěticích. Z vlastních zdrojů provádí postupnou rekonstrukci usedlosti a navrací tomuto místu jeho dávno zašlý lesk.

Jak jste se dostal ke zdejšímu zámku? Jste nějakým způsobem spojen s rodinou původních majitelů?

Ne, nejsem. Když jsem se začal blížit svému věku a já jsem už skoro v důchodovém věku, hledal jsem místo, kde bych mohl v klidu a v hezkém prostředí žít. Šlo mi o to, aby to byla nemovitost, která u sebe má rozsáhlejší pozemky. Abych si je mohl podle svého kultivovat. Nechtěl jsem, abych se musel obávat toho, že mi vedle postaví továrnu nebo sídliště. Vybíral jsem z vícera míst, tady mě dostala krajina. Když jsem se tady podíval směrem na jih, viděl jsem Šumavu od jednoho průsmyku ke druhému. A tím bylo rozhodnuto. A když budeme přesní, není to zámek, je to usedlost.

Takže na vaše rozhodnutí měla vliv i zdejší krajina.

Ano, a mimo to je to velká nemovitost, kam si můžu klidně pozvat celou rodinu, a nebudou se muset mačkat.

V jakém stavu byla usedlost, když jste ji koupil?

To bylo hodně tristní, musel jsem zapojit veškerou představivost, abych si uměl představit, jak to bude vypadat. Je to kulturní památka, ale objektů tohoto typu jsou tady stovky, někdy v šedesátých letech ji někdo zapsal na nějaký seznam a bylo to. Ale zdejší usedlost byla poměrně zachovalá, jak hlavní budova, tak ovčín, kaple nebo stará stáj. Vše bylo zchátralé, ale nebylo to naštěstí nijak poškozeno nějakou nevhodnou přestavbou. Jediná vada na kráse byl přístavek, kde parkoval autobus. Ale ten spadl a už tady nikdy nebude.

Máte spočítáno, na kolik peněz vás vyjde obnova?

Přesně ne, ale budou to miliony. Ne desetimiliony, ale miliony určitě. Finance budou z vlastních zdrojů. Nechci nic od státu, nechci ani žádné evropské peníze. Nic takového. Nehledě na to, že evropské peníze jsou fikce. To jsou naše peníze, stát je vybral tady od daňových poplatníků, poslal je do Bruselu a tam nám je zase přerozdělí. Nechci od státu nic a budu rád, když stát nebude mně zasahovat do toho, co tady mám, nebo nemám dělat.

Jak vycházíte se starostou Bezděkova, pod které Tetětice spadají?

Velmi dobře, se starostou i s místními. Starosta mi kdykoli, když jsem potřeboval, poskytl radu. Tady bydlí můj syn, ten je s místními v kontaktu více než já. Prozatím sem jezdím jen málo, ale chci tady v budoucnu určitě žít alespoň pár dní v týdnu.

K zámku patří i kaple svatého Isidora, máte s ní nějaké plány?

Kapli chci opravit, dát jí pokud možno původní podobu. Zvenčí je to jasné, ale o interiéru ještě nemám představu. Uvažuji, že se pro radu obrátím i na církev. Ještě nejsem rozhodnutý.  Pro mě je ta kaple památka, já to tak cítím.  A právě, pokud jde o kapli, budu asi potřebovat pomoc starosty. Před kaplí je betonový sloup, hyzdí ji, nepatří tam. Ale mnou se jako se soukromou osobou asi ČEZ nebude bavit, se starostou by měl. Nejraději bych ten sloup odstranil a vedení třeba zakopal do země. Tady uvítám pomoc samosprávy.

Pracují na stavbě i místní lidé?

Ano, nevidím důvod proč sem vozit firmy z Prahy. Pokud by tedy nešlo o nějakou vyloženě odbornou věc, kterou tady nikdo neumí. Ale našel jsem tady šikovné řemeslníky. Namátkou tesaře pány Koželuha a Čecha z Klatov nebo pana Šota z Domažlicka.

Máte během oprav i nějakou špatnou zkušenost?

Bohužel ano, ze stavby nám někdo ukradl okapy. To je asi jediná černá kaňka, která se zatím stala. Bude znamenat utracení dalších peněz za hlídání.

Jaké máte plány s usedlostí?

Já přesně nevím, já si myslím, že se tady můžu dívat na to, jak se zde pase pár ovcí, ale stejně tak se budu rád dívat na to, jak zde někdo z mých nástupců provozuje třeba penzion. Můj cíl je, aby to místo bylo živé a uživilo rodinu. Nemám přesné určení, co s usedlostí bude. Nemám přesný, jak se říká, podnikatelský záměr. Já sem i během budování jezdím relaxovat.  Pro mě jsou to  rozumně utracené peníze, neberu to jako investici. Chci zkrátka zachránit, co půjde.