Výsledky měření využívá podle šéfky magistrátního odboru životního prostředí Dagmar Svobodové Český hydrometeorologický ústav a aktuálně je zveřejňuje na svých webových stránkách. „Například byly podkladem pro nedávné vyhlášení smogové situace," připomněla Svobodová stav z druhého lednového týdne, kdy byla vyhlášena oficiální smogová situace pro Plzeňský kraj kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu v ovzduší.

Stanice, které dlouhodobě měří nejvyšší hodnoty škodlivin, jsou podle Svobodové v centru města, které je položeno nízko a vedou jím hlavní silniční tahy. Jednou z takových je stanice u Mlýnské strouhy. „Je u silničního tahu poblíž Rychtářky, kde je velký provoz," vysvětlila Svobodová. Vliv na hodnoty měření má podle ní také to, zda na měřeném úseku auta zastavují a zase se rozjíždějí, a také povětrnostní podmínky. „Například na křižovatce Belánka jsou hodnoty lepší, je už výše položená," dodala Svobodová.

Podle ekonomického náměstka primátora Pavla Kotase (ČSSD) požádá město o dotaci na novou měřící techniku do konce ledna, z operačního programu Životní prostředí může dostat přes šest milionů korun z celkových nákladů téměř 7,3 milionu Kč. Tolik má stát nákup analyzátorů a jejich zabudování do systému sběru, přenosu a zpracování dat.

Monitorovací síť kvality ovzduší provozuje Plzeň prostřednictvím Správy informačních technologií města Plzně od roku 1995. Funguje na pěti pevně umístěných a jedné mobilní automatické monitorovací stanici. Nynější výměna dosluhujících analyzátorů se týká právě mobilní stanice a stacionárních stanic v centru Plzně, na Lochotíně a na Slovanech.