Když se řekne maturitní ples, většině lidí se vybaví krásné plesové šaty a bombastická půlnoční překvapení. Maminkám pohled na ošerpované děti na prahu dospělosti vhání slzu do oka a kamarádi maturantů se zase nemohou dočkat nekončící párty, kterou pro ně často plesová sezona znamená. Málokdo si ale uvědomuje, že za přípravou maturitního plesu stojí také úsilí desítek lidí – a někdy i hádky na život a na smrt…
„Hned na konci 3. ročníku, při vybírání třídy, která s námi bude mít maturitní ples, jsme začali zjišťovat, že to asi nebude procházka růžovou zahradou," směje se maturantka sokolovského gymnázia Kateřina Šípová, kterou ples čeká 6. února. Spárovat čtyři maturitní třídy do dvou plesů, to totiž není jen tak. A přitom je to teprve začátek. „Dalším nebezpečným krokem bylo téma, jež jsme měnili nejméně desetkrát, a čím víc věcí přibývalo, tím se škála hádek rozšiřovala. Taková barva šerpy, písmo nebo písnička na předtančení se v jednu chvíli totiž můžou zdát nejdůležitější věcí na světě," upozorňuje maturantka. Dál je potřeba sehnat sponzory, vymyslet a secvičit choreografii, půlnoční překvapení, půlnoční noviny, sehnat vhodnou kapelu i moderátora a zajistit, aby se všichni účastníci plesu pokud možno co nejlépe bavili… V případě únorového plesu se na těchto věcech muselo dohodnout 56 gymnazistů – každý s jiným vkusem, každý s jinými názory. A často je to i více.
„Samozřejmě, na všem zlém se najde i něco dobré. Myslím, že naše třída bude určitě jen v dobrém vzpomínat třeba na focení tabla, při kterém jsme byli pomazáni sádrou a fotili se jako ´oživlé sochy´ – tím jsme také zašpinili celou školu a náš správce budov nebyl, k našemu velkému údivu, vůbec nadšený," usmívá se Kateřina.
Ples sokolovského gymnázia se koná 6. února od 19 hodin ve velkém sále Městského kulturního domu v Sokolově.