Po půlroční pauze zaviněné zraněním zad se vrátil domažlický silák Jan Šleis k závodění a nelitoval. Na světovém šampionátu v benchpressu a v silovém trojboji se stal dvojnásobným mistrem světa v kategorii juniorů do 140 kilogramů, navíc vytvořil čtyři světové rekordy. Spolu s ním se ´na světě´ představil jeho trenér Tomáš Kaas, který v benchpressu ve váze do 110 kg vybojoval šestou příčku.

„Cesta na MS byla hodně hektická. S Tomášem jsme zapomínali různé věci, takže místo plánovaného odjezdu ve 12 hodin, jsme vyrazili až v půl čtvrté odpoledne. Navíc za Drážďany se strhla velká průtrž mračen, tak jsme přespali v nedalekém ´autohausu´. Ráno v 8 hodin jsme se vydali do dějiště MS a za půlhodinu jsme tam dorazili,“ popsal cestu na ´svět´ domažlický rodák.

Hned tentýž den, ve čtvrtek, bylo na programu mistrovství světa v benchpressu. Závodníci se dopoledne zvážili, rozcvičili a pak již následoval samotný závod.

„Nikdy jsem nezávodil v dresech, jen párkrát jsem to zkusil při tréninku. První pokus jsem po poradě s trenérem Tomášem vzhledem k tomu zvolil na váze 190 kg jako zajišťovací a dal jsem ho bez větších problémů,“ vrací se k úvodnímu vystoupení na MS Jan Šleis a pokračuje: „Při druhém pokusu na 210 kg jsem se převlékl do nového dresu a opět v naprosté pohodě jsem ho vyzdvihl. V závěrečném, třetím pokusu při 220 kg jsem zdvihl tuto váhu jako ´papírek´. Nejenže jsem vyhrál svou kategorii, ale zároveň jsem vytvořil světový rekord.“

O den později absolvoval světový závod v benchpressu také trenér Jana Šleise Tomáš Kaas. „Tomáš navážil ve čtvrtek 112,4 kilogramu a tak během dne nastala rapidní dieta, při které shodil víc než čtyři kila, aby mohl startovat ve váze do 110 kg. Bohužel tím i ztratil sílu a ačkoliv bojoval, na lepší než šesté místo to nestačilo,“ informoval Šleis o výkonu svého kouče, který dal na první pokus bez problémů 180 kg, poté mu rozhodčí pro pokles na jedné ruce neuznali pokus na 195 kg, aby závěrečným pokusem tuto váhu zvedl.

Sobotu na MS měl domažlický Šleis volnou a věnoval se tedy regeneraci a nabíral síly na nedělní mistrovství světa v silovém trojboji. Během dne tak sledoval klání kategorie masters v benchpressu. Maďarský borec Václav Kubčík se pokoušel o světový rekord 380 kg, nakonec dal o čtyřicet kilogramů méně.

„Původně jsme měli startovat v neděli dopoledne, tak jsem si dal v klidu svačinku. Jenže sotva jsem dojedl, už naši kategorii volali pořadatelé k rozcvičení. Nečekaně narychlo přehodili pořadí. Měl jsem tak patnáct minut na rozhýbání. Rychle jsem v rozcvičovně zdvihl činku o vahách 60, 120, 180, 200, 250 a 280 kg v dřepu,“ prozrazuje dále třiadvacetiletý Jan Šleis. Ten šel k prvnímu pokusu zahajovací disciplíny silového trojboje s velkými rozpaky, nakonec zdvihl 280 kg bez větších problémů.

„Do té doby jsem dal v tréninku v dresu 270 kg. Navíc nové dresy, jež mi zajistil na poslední chvíli Luboš Mastný z domažlického Agropodniku, dorazily necelý týden před odjezdem. Oblékl jsem je v podstatě až na šampionátu. Ve druhém pokusu jsem zdvihl na poprvé 290 kg, ale rozhodčí jej neuznali. Do třetice jsem vytlačil až překvapivě lehce 300 kg a udělal opět ´svěťák´ v této kategorii,“ radoval se z úspěšného vstupu do soutěže mladý domažlický silák a pokračoval: „Při benchpressu jsem cítil, že to není ono. Napoprvé jsem vyzdvihl 205 kg, druhý pokus na 220 mi rozhodčí pro pokles neuznali a závěrečných 225 kg jsem sice vytlačil, ale bohužel jsem zvedl zadek, takže byl neplatný. Je to škoda, byl by to totiž další světový rekord.“
Do závěrečné disciplíny, mrtvého tahu, nastupoval Jan Šleis již značně utahaný, přesto nehodlal dát soupeřům nic zadarmo. Při prvním pokusu zdvihl 250 kg, při druhém pak 260 a do třetice 272,5 kg. Tím vytvořil světový rekord ve své kategorii. V celkovém součtu trojboje rovněž zvítězil a opět se radoval ze ´svěťáku´.

„Z vystoupení na MS mám obrovskou radost. Rád bych touto cestou poděkoval Tomáši Kaasovi, který mě doslova ´obskakoval´ během průběhu šampionátu. Dík patří také předsedovi naší asociace GPC v silovém trojboji Danovi Dvořákovi, jenž mi pomohl s navléknutím dresů, a také Luboši Mastnému a jedné nejmenované zahořanské firmě, bez níž bychom se těžko šampionátu zúčastnili,“ dodává dvojnásobný mistr světa, který se nyní chystá na listopadový rakouský šampionát.