VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V klášteře umlkla kladiva, na jejich počest zněly bubny

Domažlice /přidána FOTOGALERIE A VIDEA/ – Účastníci sympozia Tusta Lapidea slavnostně předali městu svá díla, která byla vytvořena pro konkrétní místa v centru Domažlic.

13.7.2011
SDÍLEJ:

Vernisáž soch vyrobených při sympoziu Tusta Lapidea zahájili bubeníci.Foto: DENÍK/Milena Cibulková

Obyvatelé i návštěvníci Domažlic již mohou obdivovat díla čtyř sochařů, která se zrodila v rámci sympozia Tusta Lapidea.

„Sympozium bylo připravováno od počátku roku a jeho cílem bylo, aby tady zbyla umělecká díla, která budou zdobit město Domažlice,“ uvedl konferenciér Zdeněk Lahoda po zahájení vernisáže, jejíž úvod patřil bubeníkům ZUŠ Domažlice. Klepání kladiv, které se v klášterní zahradě ozývalo po několik dní, tak na počest děl umělců vystřídaly bubny.

„Původně mělo být sympozium na prostranství před Chodským hradem. Na začátek malé vysvětlení, proč se sympozium přesunulo do klášterní zahrady, za což bych chtěl poděkovat paní ředitelce Základní umělecké školy Jiřině Holoubkové. Bylo to z velmi prozaického důvodu. Stejně, jak byly v úvodu vernisáže hlučné bicí, bylo i nářadí sochařů. možná ještě více nepříjemný byl bílý prach, který se šířil po celém Chodském náměstí. Hned to odpoledne, co bylo sympozium zahájeno, jsme se rozhodli je přestěhovat,“ vysvětlil Kamil Jindřich, ředitel pořádajícího MKS Domažlice.

V klášterní zahradě se shromáždila spousta lidí, kteří si vernisáž nechtěli nechat ujít.

„Myslím, že sochaři tady našli krásné útočiště a inspirativní prostředí pro svá díla. Podtitulem sympozia Tusta Lapidea je Konkrétní socha na konkrétní místo. Naše sympozium bylo poprvé věnováno kameni, a to díky rozhodnutí nebo námětu pana Václava Fialy, který mi stál po boku po dobu příprav. Sochy uvidíte přímo na místech, kam jsme je odtud přestěhovali,“ podotkl ředitel Jindřich.

„Zúčastnil jsem se sympozia v zahraničí, kde byli pozváni na týden umělci, aby vesnici doplnili drobnými kamennými artefakty. Pracovali jsme pod obrovským časovým tlakem a já si uvědomil, že lidé, kteří umějí pracovat s kamenem, to dokážou,“ vysvětlil, proč bylo sympozium kamenné, sochař Fiala a dodal, že Domažlice jsou dokonalé město, takže už mohli jen ´přiložit třešničky na dort´.

Na improvizované pódium, které bylo sestavené z dřevěných palet, z nichž ta, co byla nejvýše, spočívala na vysokozdvižném vozíku Desta, vystoupal i starosta Domažlic Miroslav Mach.

„Není tady dodržována BOZ – tedy bezpečnost a ochrana zdraví při práci,“ zažertoval si poté, co na pódium vystoupil.

„Vážení přátelé, chtěl bych za vás všechny poděkovat pánům Jindřichovi a Fialovi i všem ostatním umělcům, kteří zde týden tesali do kamene. Kdo jste byl na zahájení sympozia, víte, že jsem při něm nahrával panu Fialovi otázkou: Proč žula, takový tvrdý kámen? Myslel jsem, že se chytne a řekne: Co jiného na Chodsko a do Domažlic k těm tvrdým palicím než ten tvrdý kámen! Ta díla budou mluvit za sebe, přál bych si, aby Tusta Lapidea nekončila tímto ničím, co tu nevidíme, ale naopak začínala. Aby ta díla nám všem dělala ve městě příjemnou společnost, “ uvedl mimo jiné starosta Mach.

Přítomní pak byli pozváni na malou procházku centrem Domažlic za avizovanými díly tuzemských sochařů Václava Fialy a Jiřího Kačera i jejich zahraničních kolegů výtvarníků Hermanna Gschaidera z Rakouska a Toniho Scheu〜becka z Bavorska.

Socha Václava Fialy

Našla své místo v nice, která zdobí vchod do augustiniánského kláštera, dnes Základní umělecké školy Domažlice. „Obecně není nic trapnějšího, než když autor vysvětluje, co chtěl svým dílem říct. Buď to řekl a nemusí nic dodávat, nebo si musí vzít takovýhle tlampač, aby nemusel křičet,“ smál se u kláštera Fiala a dodal: „Miluji niky, neboť to je dokonalý architektonický útvar určený pro stojící postavu světce. Za staletí vykrystalizovala do tak čistých proporcí, že je nádhera do ní dělat sochu. Tady je krásná nika, dovolil jsem si udělat něco s vědomím, že se to nemusí líbit, ale musí se to do ní hodit a musí to být odstranitelné. Je to vlastně parafráze zastavení Křížové cesty,“ vysvětlil Fiala.

Lavice Jiřího Kačera

Láká k usednutí nejen v parných dnech u východní stěny klášterního kostela. „Byl jsem velmi potěšen, když jsem byl přizván k této akci. Nápad konkrétní sochy na konkrétní místo je ideální, tak to má být. Z kamenů jsem si vybral tento blok načervenalé žuly. Je to jeden z řady fragmentů, které převážně dělám, a to z toho důvodu, neboť si myslím, že je škoda kámen příliš zmenšovat svým úsilím. Proto ponechávám některé povrchy přírodní,“ vysvětlilsochař Kačer, proč kamenná lavice není, jako když střihne.

Hermann Gschaider doladil náměstí

„Tenhle materiál, ze kterého je moje socha, tu najdete všude na náměstí. Chci, aby vždy byla na díle vidět základní struktura kamene. Mám radost, že tu socha vznikla a také zůstane. Na její jméno jsem přišel, když jsem se podíval tamhle do výlohy zlatnictví. Na mé soše vidíte z boku malé kvádry, které jsou ve výloze, když z ní vyjmou zlato. Jmenuje se Nic,“ uvedl Gschaider k dílu v Alejích.

Chodské kolečko Toniho Scheubecka

Spočívá na hradbě u Chodského hradu. „Má socha působí, jako by se skládala ze dvou dílů, je to ale monolit. Žílu v kameni jsem vypreparoval a rozděluje kruh na dvě poloviny. Kruh se váže k půdorysu věže hradu a posun dělá dojem, že kruh tančí. Připomíná chodské kolečko,“ vybíráme ve stručnosti z toho, jak přiblížil svůj umělecký výtvor Scheubeck.

Autor: Milena Cibulková

13.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak reklamovat koupený dům či byt

Marek Bakoš

A zase ten Bakoš. Tentokrát sestřelil Jihlavu

Další dealeři drog dopadeni

Tachovsko - Tachovským kriminalistům se v boji proti distribuci drog povedl další úspěšný zásah.

Větší podíl z daní města plánují investovat do škol, bydlení i sítí

Domažlicko – Novela zákona o rozpočtovém určení daní od příštího roku zvyšuje podíl obcí a měst na vybrané dani z přidané hodnoty ze současných 21,4 procenta na 23,58 procenta.

AKTUALIZOVÁNO

Vražda v Plzni. Muž zaútočil na druhého mačetou

Plzeň - Policie vyrazila v neděli ráno ohledat místo činu.

FOTOGALERIE: První olejomalbou Zdeňka Martínka byl obraz mostu

Domažlice – Olejomalby Zdeňka Martínka jsou až do konce roku k vidění v jídelně seniorského penzionu v Baldovské ulici 638. Zájemci tak mají možnost seznámit se s dosud veřejnosti nepříliš známou stránkou osobnosti dlouholetého meclovského starosty (2000-2016).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení