Kniha Otokar autora Wojtěcha Nejedlého z roku 1835 je jednou z vůbec nejstarších, kterou ve svém zlatém fondu opečovává Městská knihovna Boženy Němcové v Domažlicích. Díky svému přívlastku v názvu je mnohdy velmi úzce spojována s klasickou českou autorkou. Poměrně často se na ni obrací se svými dotazy čtenáři z celé republiky, i když se domažličtí knihovníci výrazněji na dílo Boženy Němcové nespecializují.

„Stává se nám, že lidé chtějí například zkonzultovat datum vydání výtisku Babičky, který třeba najdou v pozůstalosti,“ s úsměvem vypráví zástupkyně ředitelky knihovny Hana Mlnáříková.

Sama domažlická knihovna vlastní mnohá vydání spisovatelčina nejslavnějšího románu. Nejstarší exempláře jsou z let 1855 a 1869 a patří tak mezi velmi vzácné ´kousky´ ve zlatém fondu. Ten vychází zejména ze zděděných sbírek po předchůdkyních současné knihovny.
Už v roce 1845 vznikl v Domažlicích čtenářský spolek Slovanská lípa. „V souladu s duchem tehdejší doby si do svých stanov zapracoval mimo jiné i snahu ´cvičiti se v mateřské řeči české´,“ popisuje knihovnice.

Mezi zakládajícími členy spolku se vyskytovala jména, která jsou známa i z jiných společenských souvislostí – Bittner, Doubek, Felix, Konrády, Kostlivý, Ludvík, Pavlík, Petržík, Sladký, Veselý, Weininger.

V prvním roce své činnosti měl spolek k dipozici 62 knih. Základ tvořily knihy vydávané Maticí českou. „S výběrem a získáváním knih pomáhala i Božena Němcová,“ připomněla Mlnáříková.

Krátké trvání měl čtenářský spolek Beseda, který se ustavil v roce 1852. O rok později okresní hejtman Zahrádka navrhl jeho zrušení, protože ve svém majetku držel tehdy zakázané knihy. Trnem v oku byla zejména díla Karla Havlíčka Borovského. Krajská vláda Zahrádkovu návrhu vyhověla a Besedu zrušila.

Částečné uvolnění politické diktatury z Vídně dovolilo vzniknout Měšťanské besedě v roce 1860. V prvním roce činnosti získala 282 členy. Na její pozvání navštívil Domažlice František Palacký, kterého na nádraží vítali lidé zpěvem písně Hej Slované.

Omezené finanční možnosti spolkových knihoven si vynutili vznik veřejné instituce pro široké masy zájemců. V roce 1870 vzniká Občanská knihovna, kterou v roce 1894 střídá městská veřejná knihovna, která vznikla díky schválenému příspěvku zastupitelstvem města. Na základech této instituce stály i její následovnice Husova obecní knihovna (1915) a Veřejná knihovna (1947), která byla později přejmenována na Okresní knihovnu. Při přestěhování do zrekonstruovaných domů na náměstí (1971) přijímá knihovna jméno Boženy Němcové a v roce 1996 i přívlastek ´ Městská´.