Obrovská vzácnost byla po dlouhých letech opět vynesena na denní světlo. Jedná se o oponu, která byla nalezena v rámci příprav 105. výročí založení spolku divadelních ochotníků v Příchovicích na jižním Plzeňsku. Na jejich činnost po téměř 50 letech navázal Ochotnický spolek Buřina, založený z popudu Ludvíka a Markéty Pouzových. Členové spolku pak v rámci příprav oslav narazili na starou oponu, kvůli níž pozvali na oslavy výročí Karla Amerlinga z Domažlic.

„Jedná se o oponu z roku 1925 a znalec opon, theatrolog pan Valenta uvedl, že by mohlo jít o dílo mého předka, Josefa Amerlinga z Horšovského Týna. To byl můj děda. Pozvání Příchovických na jejich oslavu si nesmírně vážím," říká Amerling.

Není tajemstvím, že malířem byl nejen jeho dědeček Josef, ale i pradědeček Ignác. Josef Amerling byl regionální malíř, narozený 10. srpna 1867 v Horšovském Týně, který zemřel 28. února 1945 v Domažlicích.

„Děda se sice narodil v Horšovském Týně, ale v podstatě celý život prožil v Domažlicích. Byl známý malíř, podobně jako jeho otec Ignác (27. 11. 1837–1. 9. 1912 – pozn. red.). Věnovali se zejména sakrálním malbám, restaurátorství a podobným věcem. Několik obrazů od praděda je v domažlickém muzeu, v arciděkanském kostele můžete zase nad novým skleněným oltářem vidět nástropní malbu od mého děda. Mimo jiné prováděl i rekonstrukci maleb na domažlické radnici. Byl i aktivním členem divadelního spolku Havlíček," podotýká K. Amerling.

A jak se vlastně podařilo oponu – dílo Josefa Amerlinga nalézt? „Počátkem ledna jsme snesli z půdy hostince U Vovsů divadelní kulisy, které tam byly uskladněny od roku 1958. Kromě nich tam byla nalezena i pět metrů dlouhá a tři metry široká malovaná opona. Zjistil jsem, že tyto kulisy včetně opony byly pořízeny v roce 1925. Hasiči tehdy uspořádali mezi svými členy sbírku, od těch majetnějších si vzal sbor dokonce půjčky, které byly později spláceny výnosy z představení," říká příchovický principál Pouza.

Zajímalo nás, jaký je to pocit vidět historickou oponu namalovanou svým předkem.

„Byl to úžasný a moc příjemný pocit. Překvapilo mne, v jakém stavu opona po těch letech je, i to, že v Příchovicích kdysi mívali tři divadelní spolky," říká Karel Amerling a dodává: „V řadách mých předků byli malíři, ale mně to nebylo dáno do vínku. Ve škole mi při kreslení učitel Hach říkal: ´Nikomu ani raději neříkej, že jsi Amerling."