Muzeum krojů se rozrůstá, ale má málo prostoru

„Děvčata to vzala hopem, už nemají co kam dávat,“ naoko se zlobí postřekovský starosta František Friš na Marii Langovou a Annu Burešovou, které stály u zrodu muzea.

„Budeme to nějak řešit, asi soubor bude muset zkoušet v patře a děvčata se s kroji a ostatními exponáty zabydlí i ve druhé místnosti v přízemí,“ dodává starosta.

A třebaže byla expozice otevřena teprve loni počátkem června, viděly už jí spousty lidí. Nouzi o návštěvníky nemělo muzeum ani zhruba dva měsíce nato o postřekovské pouti, kdy iniciativní dvojice doplnila prohlídku krojů o živé ukázky práce řemeslníků.

Muzeum by obě ženy, mimochodem profesionální šičky chodských krojů, potřebovaly doslova nafouknout.

„Je to svým způsobem i tím, že nám lidé nosí, co je leckde tady po vsi ještě v truhlách,“ podotýká Langová s tím, že některé věci jsou muzeu darovány, jiné zapůjčeny.

„Dokoupily jsme už další hlavy, abychom mohli vystavit všechny krásné šátky. Nedávno nám přibyl beskydský kroj, ten ale kvůli nedostatku místa musíme mít při otevření muzea vystavený v chodbě, dovnitř se už nevejde. Zapůjčila nám ho paní, která ho má po tetičce, a to včetně věnečku z lučních květů,“ prozradila na závěr Langová.