VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Říha: Katapult se zrodil ze zákazů

Domažlice – Dvaašedesátiletý frontman legendární skupiny Katapult Olda Říha je v Domažlicích skoro jako doma. A to nejen díky novému baskytaristovi skupiny Andymu Budkovi, který bydlí v Blížejově. Místo schůzky vybral podle oblíbené značky piva a sotva se objevil ve dveřích restaurace, kde jsme měli schůzku, následovalo přátelské a vřelé přivítání s majitelem podniku…

5.8.2010
SDÍLEJ:

Při rozhovoru s Oldou Říhou, frontmanem legendárního Katapultu.Foto: Deník/ Václav Tauer

Podle reakce majitele podniku to vypadá, že jste tu štamgast…
Vždyť jsme tady furt. Domažlice jsou pro nás domácí hřiště. Ostatně jako všude. Kamkoli strčím čumák, hned slyším: Nazdar, Oldo!

Přibližte, jak se cítí kapela, která prodávala hodně přes sto tisíc desek a pak jí zakázali hrát…
To je na knihu o šesti stech stranách. A když to zestručním do pár vět, ten kdo to sám nezažil, to nemůže pochopit. Ale zkusím to. Začínal jsem hrát v roce 1963, ve svých patnácti letech. V době, kdy tady dominovala politika. Když se někdo z politické strany rozhodl vám zakázat hrát, tak to udělal. Tohle už ale mladé generaci nic neřekne, že byla doba, kdy vám mohli zakázat koncerty, zakázat natáčet a vydávat desky…

Jak jste se s tím vyrovnával jako muzikant?
V dobách nesvobody jste nesvobodný člověk. Ale divadlo se taky hrálo dál, dál se točily filmy. Šlo jen o to nekooperovat, nejít vládnoucí straně na ruku a v dobrém slova smyslu koexistovat. Plno muzikantů na zákazy reagovalo tím, že přestali hrát rock n´ roll a šli do doprovodných kapel tehdejších popových zpěváků. Spousta jich hrála u Evy Pilarové, Karla Černocha a dalších. Já tehdy řekl Dědkovi, že budeme hrát, dokud nám neuřežou ruce. Takže jsme v polopodzemí nahrávali koncerty, kopírovali jsme to na kazety, vydávali jsme news letters pro naše fanoušky, kteří založili fanclub.

To jste už v sedmdesátých letech dělali to, bez čeho se neobejdou kapely v současnosti…
Ale je třeba zdůraznit, že to nebyl záměr, to vzniklo z toho nátlaku. Když pak padli komunisti, přišel další tlak, tlak konkurence. Začaly sem jezdit světové kapely a i s tím jsme se museli vyrovnat.

Takže vás vlastně ta doba zákazů připravila na budoucnost?
Já už to někde říkal. Katapult se zrodil ze zákazů. Ale vnitřní síla kapely, hrdost a víra ve vlastní schopnosti zapříčinily, že nás všechny ty problémy posílily. I když to takhle řečeno zní dost hrozně. V angličtině pro to existuje výraz over kill. To značí útok vedený nepřiměřenou silou. A když to řeknu hodně černým humorem, po čtvrtníčkovsku, ten over kill nespočíval jen v politických zákazech, ale byl veden i osudem, když zemřel Jarda Kadlec, Tolja Kohout a pak Dědek. Přesto jak by řekl Ondra Hejma, Katapult pokaždé povstal jak bájný Fénix z popela…

Nikdy jste neuvažoval o emigraci?
Ale jo. Komunisti mě štvali a moc. Jenže lidi okolo mě, které jsem tehdy oslovil, nechtěli. Nechtěli ublížit svým příbuzným. Takže dnes děkuji kámošům, že mi neumožnili emigrovat, protože jsem si nakonec uvědomil, že jsme česká kapela a nazdar.

Jak to bylo s názvem kapely?
Když jsme ještě jako Mahagon nesměli hrát v Plzni, šli jsme do Prahy. Jenže tam už kapela se stejným názvem fungovala. I když jsme hráli déle, nechtěli se toho názvu vzdát. Pak Tolja přinesl název Katapult z kapely, která se po roce rozpadla. Vzali jsme to, nebyl čas řešit tyhle věci. A dnes děkuji Bohu, protože Katapult je hezčí název.

Chronologicky vzato, kapela existuje pětatřicet let…
Jenže my jedeme od nuly. Nová krev, nová energie a nové písničky. Nechceme být sami sobě revivalem. Navíc většinou vždy, když jsme něco jako výročí slavili, tak se něco zvrtlo…

Jak jste se dokázal vypořádat se ztrátami přátel z kapely?
Já jsem Katapult. A překonávat problémy je má vrozená vlastnost. Ale ta by mi nebyla nic platná, kdyby fanoušci nechtěli, aby kapela dál existovala. Spojení těchto dvou energií pro mě byla velká motivace. Navíc vždy, když jste na úplném dně, už je cesta jen vzhůru.

Srovnáváte nové spoluhráče s jejich předchůdci?
Ne, takhle jak to říkáte, bych to nikdy neudělal. Co bylo, bylo, život jde dál. Cesta z toho vede jedině tehdy, když je to nové lepší. Ti kluci hrajou za sebe, i když z toho Dědka čerpají. Ale nikoho nenahrazují. Tady nejde o to, že hrají s Katapultama. My jsme Katapult. To není nic originálního, to je krédo všech kapel 60. let. Ne že Ozzy hrál v Black Sabath. Oni přece byli Black Sabath.

Co myslíte, bude za nějakých třicet let existovat Katapult bez vás?
Katapult bude první kapela na světě, která bude pokračovat i bez svého frontmana. To zařídím. Pak budu z pekla sledovat, jak mi potečou tantiémy. A budu si užívat (smích).

Prodali jste 250 tisíc kusů alba s názvem Katapult 2006. Dnes je Zlatá deska za deset tisíc kusů. Lze se muzikou dnes ještě uživit?
Ta čísla vypadají hrozivě, ale to je celosvětově. Pikantní je, že vás deset tisíc prodaných cedéček v současnosti uživí stejně, jako když jste za komunistů dostal při těch 250 tisících korunu za elpíčko.

Navíc prodáte deset, ale dalších padesát tisíc se jich vypálí…
Lidi naše písničky znají, skoro každá je jako hymna. Jenže doba stahování a vypalování je fakt strašidelná. Kapelu živí prodej desek a koncerty. Nic jiného zatím nikdo nevymyslel. A teď vemte dvě stě tisíc na studio, tři sta tisíc na obaly, takže vás nová deska vyjde na nějakých sedm set tisíc. A pak si to někdo stáhne a vypálí. To je prostě loupež. Tohle asi mladá generaci pochopí, až jim někdo z garáže stáhne auto v domnění, že je volně k mání.

Před časem jste vstoupili do Síně slávy. Berete to jako ocenění za vše, co jste s Katapultem zažil?
Když podobné ocenění přebíral můj oblíbený režisér Juraj Herz, řekl: Copak už umírám? A tak nějak to cítím i já…

V neděli hrajete v domažlickém letním kině. Co chystáte pro vaše fanoušky?
Skoro dvě a půl hodiny muziky, totální průřez tvorbou Katapultu.

Kolik přídavků jste připraveni zahrát?
Kolik budou lidi chtít. Já budu hrát, dokud nebudou prosit o milost, dokud nezačnou říkat: Oldo, jdeme domů.

Autor: Václav Tauer

5.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vernisáž výstavy Zdeňka Martínka v domažlickém penzionu v Baldovské ulici.
13

FOTOGALERIE: První olejomalbou Zdeňka Martínka byl obraz mostu

Bezdomovci Václavu Dražskému hrozí za znásilnění a další trestnou činnost až 10 let vězení.
4

Družku znásilňoval, pak ji oloupil

Bouřka se silným větrem zaměstnala hasiče v celém kraji

Plzeňský kraj - Hasiči odstraňovali padlé stromy a větve na více než třiceti místech.

Mladý zločinec opět utekl

Klatovsko, Hostouň – Zřejmě nejnebezpečnějšímu mladistvému zločinci z Klatovska se opět podařilo utéci z výchovného ústavu v Hostouni, a to přesto, že má nařízenu ochrannou výchovu. Dopaden byl až po bezmála dvou týdnech.

Domažlice na veřejné WC stále čekají

Domažlice - Veřejné záchody v Domažlicích v současné době nenajdete. 

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení