VYBERTE SI REGION

Chodov byl vždy českou vsí

CHODOV - Původní chodská vesnička se po válce rozrostla díky rozvoji dřevozpracujícího průmyslu

12.3.2009
SDÍLEJ:

Památkově chráněná chalupa č. p. 40.Foto: DENÍK/ Zdeňka Lochmanová

Korov, Kodov nebo Kodovo. To jsou nejstarší podoby názvu obce, která se nyní jmenuje Chodov. Najdete ji 8 km jihozápadně od Domažlic a 9,5 km od státní hranice se SRN v nadmořské výšce 497 m.

Chodové

Chodov patří mezi dvanáct původních chodských vsí, ve kterých žili Chodové – strážci hranic s rozsáhlými privilegii a zvláštní samosprávou, kteří se do dějin české země zapsali i bojem za svá práva, který vyvrcholil vzbouřením v letech 1692 až 1695. Na území Chodska jako jediném v regionu západního pohraničí se udrželo české osídlení a po 2. světové válce nedošlo k výměně obyvatel. Vzhledem k této výjimečnosti byl Chodov zařazen do skupiny pohraničních vesnic, zkoumaných katedrou humanitních věd, Vysoké školy zemědělské v Praze ve spolupráci s universitou ve Velké Británii (The University of Liverpool).

Zajímavosti v obci

Ukázkou pro Chodov typické lidové architektury jsou tři památkově chráněné chalupy v horní části obce, čísla popisná 70 a 71 jsou chráněna už od roku 1958, v roce 2002 k nim přibyla i chalupa s číslem 40. Z přelomu 17. a 18. století pochází kaple sv. Jana Křitele. V obci najdete také památník mistra Jana Husa z roku 1922. V roce 1924 byla postavena škola, kterou nyní navštěvují děti z Chodova, Trhanova a Pece pod Čerchovem.

Rozvoj průmyslu

Po druhé světové válce došlo ke stavebnímu rozvoji a nárůstu obyvatel. Pod kopcem, mezi Chodovem a Trhanovem vznikly průmyslové podniky, zejména dřevozpracujícího průmyslu. Z toho důvodu bylo tehdy postaveno velké množství nových betonových bytovek, díky nimž v 70. letech Chodov stavebně splynul se sousedním Trhanovem.

Samostatnost

Chodov je nyní samostatnou obcí, pod kterou žádná další obec nespadá. Nebylo tomu tak ale vždy. Až do roku 1924 byly s Chodovem správně spojené obce Trhanov a Pec. V roce 1960 došlo k opětovnému spojení a sídlo tehdejšího vedení – Místního národního výboru – bylo v Chodově. Po sametové revoluci došlo opět k rozdělení, a to v roce 1990. Od té doby zůstaly obce samostatné.

Jediný čestný občan

V roce 1907 bylo uděleno první a dosud jediné čestné občanství Chodova. Tehdejší starosta Josef Etzl jej udělil JUDr. Janu Tauerovi – c. k. místodržiteli za zásluhy o obec Chodovskou.

Chodovští legionáři

Nesmazatelné stopy zanechala v dějinách Chodova první světová válka. „Z Chodova tehdy odešlo do legií 21 mužů. Například můj děda Jakub Etzl byl v ruské a rumunské legii,“ vzpomínal chodovský starosta. „Všichni se naštěstí živí vrátili. I přesto nechal v Chodově spolek Kozina v roce 1922 postavit památník padlým.

Chodov – německy Meigelshof – je vesnice v západní části okresu Domažlice. Rozkládá se ve svahu hřebene Českého lesa, pod pomníkem Jindřicha Šimona Baara na Výhledech. Do katastru obce spadá také nejvyšší hora Českého lesa – Čerchov (1042 m). Ves na východě stavebně splývá se sousedním Trhanovem. V okolí vesnice na tzv. kostelišti se tajně scházeli nekatoličtí Chodové. Ve 2. polovině 18. století byla v centru vsi postavena pozdně barokní kaple se zvoničkou.

Autor: Zdeňka Lochmanová

12.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Do Holýšova zavítala návštěva z Francie

Holýšov - Město navštívila i Françoise Marchelidon, jejíž matka a teta byly vězněny ve zdejším koncentračním táboře.

Spisovatelka Jandečková získala Zvláštní cenu Egona Ervína Kische

Domažlice – Mimořádný úspěch zaznamenala spisovatelka Václava Jandečková, rodačka ze Kdyně. Její kniha Kauza Jan Masaryk (nový pohled) byla v minulém týdnu oceněna Mezinárodní zvláštní cenou Egona Ervína Kische na ceremoniálu ve východočeském Letohradu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies