VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Místo práce trenérů jsme sháněli hráče

Klatovy - Rozhovor s jedním z trenérů druholigového hokejového týmu SHC Klatovy Lukášem Zdrhou o nevydařené sezoně.

2.3.2015
SDÍLEJ:

Trenér SHC Klatovy Lukáš Zdrha.Foto: DENÍK/Jitka Kilbergerová

Naprostá katastrofa a ostuda. Tak hodnotí letošní druholigovou sezonu fanoušci v Klatovech. Tým SHC Klatovy skončil po nezvládnutém posledním utkání se Žďárem nad Sázavou na posledním, 17. místě tabulky hokejové 2. ligy, skupiny Západ, které znamená sestup do krajské ligy.

Klatovy měly celou sezonu tři trenéry – Radka Mužíka, Lukáše Zdrhu a Antonína Maříka. Pro Deník ji zhodnotil po vzájemné domluvě trenérů Lukáš Zdrha, který uvedl, že se nehodlá zbavovat zodpovědnosti.

V čem vidíte důvody, proč sezona skončila pro Klatovy takovým neúspěchem?

Nejdřív chci říct, že neporuším svůj kodex a nebudu se negativně vyjadřovat o hráčích. Když jsem vloni přicházel do Klatov, přicházel jsem s určitou vizí, a to že se budeme snažit vtisknout mužstvu herní tvář, která mu chyběla. My jsme selhali v tom, že jsme si nevytvořili podmínky k tomuto cíli, což byla hlavně moje role u mužstva. Bylo to v tom, že jsme neměli stálý tým, který by byl pohromadě alespoň měsíc. Vím, že 2. liga je asi nejhorší liga. Hráči musejí hodně trénovat a přitom musejí pracovat. Když jsem přicházel, tak jsem si naivně myslel, že je to ale soutěž, ve které budu mít na tréninku tři nebo čtyři lajny pohromadě. Bohužel to tak nebylo. Udělali jsme pro to hodně, i víc, než bylo v našem popisu práce. Například s kolegou Jirkou Aschenbrennerem, který se o hráče staral až neuvěřitelně, jsme vybavili někdy i ze svých prostředků určitými věcmi šatnu, aby se hráči cítili dobře.

V přípravě se týmu celkem dařilo. Co se pak stalo v sezoně?

Hned na začátku sezony začaly velké absence hráčů a jejich neuvěřitelná rotace. Místo toho, abychom přišli v pátek na trénink a řešili jsme věci typu, jak trénink povedeme, na co se zaměříme, seděli jsme s telefonem na uchu a sháněli, kdo z hráčů vůbec na zápas pojede. Před každým utkáním jsem měl rozebraného soupeře, věděl jsem o jeho silných stránkách i slabinách, ale k tomu jsme se kvůli shánění hráčů ani nedostali. Selhali jsme i v tom, že jsme v klucích neprobudili zápal, aby se nám scházeli ve větším počtu. Měli jsme videorozbory utkání, ale dodneška mi leží na stole rozbory asi 15 zápasů, ke kterým jsme se vůbec nedostali, neměli jsme se s kým se připravovat. Dal jsem tomu maximum, i když jsem samozřejmě udělal spoustu chyb. Je mi 25 let a v tom je život krásný, že člověk udělá chyby a pak se z nich poučí. Jsou to cenné zkušenosti. Pokud budu v lize působit, tak v první řadě není zapotřebí myslet na to, jakou vizi tomu vtisknout, ale spíš dát tým dohromady.

Před začátkem sezony Radek Mužík řekl, že máte 22 hráčů a tři gólmany, a že hrát budou jen ti nejlepší, že nikdo nemá místo v základní sestavě jisté. Na konci z toho zůstalo šest sedm hráčů. Kam se poděli ti ostatní?

Přípravu opravdu absolvovalo tolik hráčů, ale v sezoně jsme postupně zjišťovali, že ne všichni jsou schopni stabilně soutěž hrát. K tomu se poté připojily odchody, což bylo tak šest hráčů, kteří nám oznámili, že nedostávají tolik prostoru. Mě zarazilo, když po deseti zápasech za mnou někdo s tímto přišel a že okamžitě končí. Jednou z věcí, které jsme chtěli změnit, byla totiž komunikace s hráči. Každý z nich věděl, na čem je a s čím do zápasu jde. Vždycky jsem jim do očí řekl dobré i špatné zprávy. Proto mě překvapilo, že hráči přicházeli s tím, že psychicky nezvládají, že hrají málo a končí. Pak odešli i Rusové, kterým skončilo hostování. To skončilo i dalším posilám, Křesťanovi s Novotným, a to po vzájemné dohodě. Na to, že kádr se bude měnit, jsem byl dopředu upozorněn, ale přiznám, že jsem tomu moc nevěřil. K mojí vizi, dát mužstvu tvář, jsem se vůbec nedostal a celý rok jsem si lámal hlavu s tím, jak probudit v hráčích zápal a nadšení. A to jsme nezvládli. Ale ať za mnou přijde na zimák kdokoliv, dokážu se mu postavit čelem, protože vím, že jsem pro mužstvo dělal víc, než byla moje náplň. Bohužel to zatím nestačilo.

K morálce určitě nepřispělo ani prvních dvanáct prohraných utkání…

To mělo samozřejmě také vliv, i když si paradoxně myslím, že jsme v těchto zápasech kolikrát hráli lépe něž ke konci sezony. Nejvíc jsme se trápili střelecky, stupňovalo se to a samozřejmě ztracené body ze začátku nám pak hodně chyběly.

Skoro to vypadá, jako by se hráči ani nesnažili…

Nemyslím si, že by do toho kluci nedávali maximum. Kolikrát bylo vidět, že chtějí, až moc. Asi po desátém kole jsem mluvil s několika hráči, seděli jsme tři hodiny po zápase na zimáku a probírali jsme, jak z toho ven. Jestli máme přestat trénovat nácviky situací, jestli si nemáme jít jen zahrát. V přístupu problém nevidím, jak jsem řekl, chyběla nám příprava na zápas. Přece jen zmíním jednoho z hráčů, a to Vláďu Kubeše. Hodně mi pomáhal. Nejhorší, co bych si mohl myslet, by bylo to, že vím všechno. Vláďu jsem poprosil, ať diskutujeme, až se mnou probírá své zkušenosti. Pro mě to byl top hráč, hlavně přístupem, protože nevynechal vůbec nic. Přitom to pro něj muselo být hodně těžké, protože přišel z profesionálního hokeje. Nebylo to tak, že by určoval, jak se má hrát, to je na trenérech. Vážím si ho za jeho chování, za to, že mi předával zkušenosti, i že když se mu na ledě příliš nedařilo, odevzdával tam všechno.

Měli jste mladý tým s malými zkušenostmi. Dalo se s tím něco dělat?

Věděli jsme, do čeho jdeme. Finance nejsou nikde, kluby šetří a zkušený hráč, který by nás podržel například v produktivitě, by nás hodně stál.

Fanoušci vám také vytýkají pasivitu na lavičce, že jen koukáte a nic neděláte…

Na střídačce to tak možná vypadá. Jsem typ, který se hodně zaměřuje na přípravu a rozbory. Myslím, že není špatné, že jeden trenér situace uklidňuje a druhý je opačné povahy. A to jsme měli. Že jsem zase až tak hodný, to si nemyslím. Během sezony jsme řešili hodně nepříjemných situací. Já jsem s hráči mluvil mimo kabinu po třetinách, protože ne každý snáší, když se na něj řve před ostatními. Když bylo potřeba, zvýšil jsem hlas, to hráči dobře vědí.

Jaká je vaše budoucnost u klatovského klubu?

O tom ještě nepřemýšlím. Momentálně se přesouvám k Antonínu Maříkovi a k juniorce, kterou zřejmě čeká kvalifikace o ligu. Pracuji na tom, abychom poznali naše případné budoucí soupeře a mohli se na ně připravit. Co se týká příští sezony, nevím, jak to bude. V případě, že bych dostal nabídku zůstat v Klatovech, určitě bych rád zůstal.

Vyjádření prezidenta HC Klatovy Václava Šimka: „Sezona se nevydařila, nejsem s ní spokojený a musíme z toho vyvodit důsledky. Momentálně se k tomu více vyjadřovat nebudu."

Autor: Jitka Kilbergerová

2.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Kraj trápí přemnožení divočáci. Mají s nimi problémy chataři i pejskaři

Kolovečské muzeum.

V kolovečském muzeu už nebude třeba průvodce

Právě jsme se narodili

Domažlice - Představujeme nově narozená miminka. 

V Domažlicích se půjde na krajské derby

Domažlice – Městský stadion Střelnice v Domažlicích bude v neděli 26. března od 15:00 hodin dějištěm krajského derby, v němž se v rámci 18. kola nejvyšší krajské soutěže utkají rezerva Jiskry Domažlice a rival z Holýšova. Pokud to počasí a stav hrací plochy umožní, hrát by se mělo na přírodní trávě.

Jediná dívka zvítězila v domažlické soutěži strojařů

Domažlice – Dvanáct žáků oboru mechanik-seřizovač ze šesti škol z celého Plzeňského kraje se zúčastnilo krajského kola soutěže kovo junior, které hostilo domažlické Střední odborné učiliště.

Den vody v kolovečské škole

Koloveč – Světový den vody si připomněli žáci i učitelé v ZŠ Koloveč netradičním projektovým vyučováním. Sedm posádek, tvořených žáky od 5. do 9. třídy, se vydalo na „plavbu" po sedmi různých ostrovech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies