VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Důležité je dělat vždy o něco víc než ostatní, říká Jakub Teršl

Holýšov /ROZHOVOR/ – Fotbalové geny má Jakub Teršl po otci, ikoně holýšovské kopané. Před šesti lety si nadějného obránce vyhlédla Viktoria Plzeň, jejíž dres od té doby hájí. Mladík, který dnes slaví dvacáté narozeniny, byl dokonce několikrát pozván i do reprezentačních výběrů a zahrál si proti nejlepším týmům Evropy.

25.1.2017
SDÍLEJ:

Stoper juniorky Viktorie Plzeň Jakub Teršl z Holýšova.Foto: FC Viktoria Plzeň

Váš otec je fotbalista a trenér. Byl kvůli tomu pro vás fotbal odmalička sportem číslo jedna, nebo ne? A v kolika letech jste začal a kde to bylo?
„S fotbalem jsem začínal v pěti letech v Holýšově, zásluhu na tom měl táta i oba dědové. Chytlo mě to a brzy jsem si fotbal zamiloval. Nikdy mě ale táta do fotbalu nijak zvlášť netlačil. Jsem mu za všechno strašně vděčný."

Kdo komu dneska radí, jak by měl hrát, když se sejdete u oběda?
„Bavíme se o fotbale hodně, pořád spíš radí táta mně. Je to vždycky intenzivní, protože táta hrál stejný post, jako hraju teď já. Radí mi jak lépe předvídat, kde se rychleji posunout, co a jak dělám špatně. Hodně mi pomáhá."

Byl z vás od začátku obránce, nebo jste začínal na jiném postu?
„Odjakživa jsem hrál vzadu, ať už jako pravý obránce nebo stoper. Bylo to asi hodně ovlivněné tím, že táta byl stoper a všichni mě s ním spojovali. Takže jsem vlastně ani neměl na vybranou. Mám to v genech. (smích) Ale góly mě vždycky bavilo střílet, to mi zůstalo doteď."

Jak a kdy se „upekl" váš příchod do Viktorie Plzeň a čím myslíte, že jste zaujal?
„Do Viktorie Plzeň jsem přišel v roce 2009. Jezdil jsem nejdříve na okresní výběry s o rok staršími hráči za domažlický okres. Myslím, že jsem udělal na trenéry dojem pílí a důrazem, který jsem v sobě odmalička měl a mám. Potom rodičům zavolal trenér Šneberger, jestli bych si nepřijel zatrénovat s Viktorií, že viděli, jak jsem hrál, a že by chtěli, abych za ně hrál. Absolvoval jsem s výběrem do 12 let týden tréninků. Poté jsem jel jako člen krajského výběru na mezinárodní turnaj do Francie, kde se mě trenér Šneberger zeptal, jestli bych nepřestoupil do Plzně. Souhlasil jsem a bylo to."

Jak vypadá váš běžný týden ve ´viktorce´? Jak často trénujete, kolik času strávíte na cestě na zápasy a podobně?
„Tréninky máme každý den, jednou v týdnu vždycky trénujeme dvoufázově. Teď přes zimní přestávku je příprava náročnější po běžecké stránce, nabíráme hodně kondice. Zápasy většinou hrajeme v neděli nebo v pondělí, takže máme tréninky i o víkendech. V autobuse na cestách na zápasy strávíme hodně času, když hrajeme například v Karviné, tak je to asi šest až sedm hodin cesty, takže jezdíme vždy o den dříve."

Juniorce Plzně se však na podzim nedařilo úplně podle představ. Čím to podle vás bylo?
„Myslím si, že jsme byli hodně svázáni sérií porážek, které postupně přicházely. Nevyhráli jsme od půlky září. Až poslední zápas se nám podařilo porazit doma Bohemians 1905. Ale pevně věřím, že se to na jaře zlomí."

Abyste mohl hrát za Plzeň, určitě jste musel hodně obětovat. Nelitoval jste třeba někdy, že vaši vrstevníci jdou na plovárnu, do kina a vy musíte na trénink?
„Hodně mi v tomhle pomáhali rodiče. Víte, v tomhle se prostě musíte rozhodnout, jakou cestou půjdete. Já si vybral tu fotbalovou a nelituji toho. Chce to hodně odříkání a doufat, že ten čas, který tomu věnujete, nepřijde vniveč. Myslím, že se mi to zatím alespoň z části daří."

Pozvánky do reprezentace ve vašich šestnácti letech považujete za zatím největší úspěch, nebo si ceníte něčeho jiného?
„Samozřejmě jsou pro mě pozvánky do reprezentace nejvíc, čeho jsem mohl zatím dosáhnout. Díky reprezentaci jsem se podíval do jiných zemí, viděl jsem, jak se fotbal ´dělá´ jinde. Hrál jsem proti nejlepším hráčům světa ve své věkové kategorii, někteří dnes nastupuji v Bundeslize či Ligue 1. Na stejnou úroveň ale řadím také vítězství s Viktorií Plzeň v kategorii U17 v Poháru Vlastislava Marečka a poté v československém poháru v Púchově."

Zažil jste zápasy s Francií, Itálií nebo Španělskem, to musela být paráda, ne?
„S odstupem času na tyhle zápasy vzpomínám rád, proti Francii jsem dal dokonce gól. Nasbíral jsem hrozně moc zkušeností a poznatků, týmy Itálie, Francie, Španělska či Anglie jsou nejlepšími mládežnickými týmy na světě. My jsme s nimi drželi krok a Italy jsme dokonce porazili."

Potkáváte se s hráči A – mužstva Plzně? Třeba s ´Horvim´ si tykáte, nebo vykáte a dovolil byste si z něj vystřelit?
„Tak s ´Horvim´ si ještě netykám, dokud mi to nenabídne sám, tak mu budu pořád vykat. Hráče A – týmu potkáváme většinou jen na stadionu, kde máme společnou posilovnu a atletický tunel. ´Horvi´ je pro mě ikona plzeňského a českého fotbalu. Navíc se teď stal naším trenérem, takže k němu všichni vzhlížíme a vážíme si ho. A vystřelit si z něj? To ne, spíš on ze mě…" (smích)

Máte přehled, kteří další mladí hráči z Domažlicka se momentálně pokouší uchytit ve Viktorii?
„Slyšel jsem, že ve výběru do 16 let je jeden kluk a v devatenáctce je Filip Šťastný. Ale v akademii je jich víc."

Prozradíte, jaké nejcennější rady nebo jakého doporučení se vám od rodičů, trenérů, zkušenějších hráčů dostalo, čím se snažíte řídit?
„Nejvíc rad jsem si vzal od svého táty a od trenéra Ticháčka. Je hodně situací, které člověka mohou změnit k horšímu. Hlavní je zůstat sám sebou, nebýt zahleděný jen do sebe a nebýt namyšlený. Fotbal se musí dělat srdcem. Důležité je dělat všechno na sto dvacet procent, vždy dělat o něco víc, než ostatní."

Máte nějaký rituál a jste pověrčivý, nebo vás černá kočka přes cestu před zápasem nechává v kliud?
„Pár rituálů před zápasem mám, ale nechtěl bych je prozrazovat. Z toho vyplývá, že pověrčivý jsem."

Když se vyhraje, slaví se, ale co obvykle děláte po prohraném zápasu?
„Většinou mě to štve, pořád nad tím přemýšlím. Co jsem mohl udělat lépe, co jsem zkazil. Ale nejsem takový, že bych se o tom s někým bavil. Jsem typ hráče, který nerad prohrává a má to v hlavě klidně i dva nebo tři dny, i přítelkyně je ze mě občas nešťastná."

Je něco, co dělat nemůžete, protože na to kvůli fotbalu nemáte čas?
„Je toho dost. Chtěl bych být více se svojí přítelkyni a hodně cestovat. Podívat se do různých zemí světa jako normální člověk a ne pořád s kopačkama na nohou…" (smích)

Co byste si přál po fotbalové stránce do budoucna, jak by se měla ideálně vyvíjet vaše kariéra?
„Mým snem je hrát první ligu v Česku. Chtěl bych ještě nějaký čas hrát ve Viktorii a pak se uvidí. Nějaký zájem byl i ze strany Domažlic, tak uvidíme, jak se všechno vyvine. Ale nějak na to nespěchám."

Vizitka Jakuba Teršla

Jakub Teršl se narodil 25. 1. 1997 v Plzni, momentálně bydlí v Holýšově a Domažlicích. Má jednu sestru. Vystudoval Sportovní gymnázium v Plzni, nyní studuje na VOŠ Elektrotechnické v Plzni. Nejčastěji hraje na postu stopera. Preferuje hru pravou nohou. Oblíbené číslo dresu: 3. Vzory: otec, Carles Puyol, Paolo Maldini, Will Smith. Další záliby: hudba, filmy.

Autor: Václav Tauer

25.1.2017
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nález v jehličí: kožená brašna plná válečných dokumentů z Tachova Foto: Jaroslav Kubíček
10

Nález v jehličí: kožená brašna plná válečných dokumentů z Tachova

si v Domažlicích vybral čtyřiapadesátiletý občan Slovenské republiky, který si neváhal ustlat v těsné blízkosti bývalé tankové cesty pod benzinovou pumpou v Kozinově ulici.

Slovák si ustlal na silnici

Během pár hodin řešila policie tři vážné nehody

Plzeňský kraj – Tři vážné nehody během několika hodin řešili policisté v Plzeňském kraji. K první, bohužel smrtelné, došlo na jižním Plzeňsku.

Horšovskotýnští hasiči dnes slaví výročí

Horšovský Týn – Dobrovolní hasiči z Horšovského Týna si připomínají 145 let od založení sboru a dnes odpoledne ho oslaví.

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Příští týden začnou na zámku prohlídky s kastelánem

Horšovský Týn – Již příští týden odstartuje tradiční šňůra speciálních prohlídek Státního hradu a zámku Horšovský Týn. Zájemci se opět mohou skoro každou sobotu přijít podívat na noční prohlídky s kastelánem zámku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies